Po sobotním válendu jsme si dali budíček na hodně brzy, abysme dohnali to, co jsme v sobotu nestihli. Samozřejmě se nepovedlo a vstávali jsme opět pozdě. Víme, že to není fér k těm, co je děti budí brzy, ale nechte nám trochu radosti z pospání, taky nás to jednou čeká :-)
Nedočkavá Endža už nás hypnotizovala, ať už jdeme, takže jsme s ní vyrazili ven. Bylo krásné ráno, sluníčko nám svítilo, co ještě víc chtít... Pavlík honem fotil kdejakou kytku a brouky, abysme měli co dát na blog. Tady je jedna fotka na ukázku.
Na cestě domů jsme ještě uviděli v potoku žábu, i když byla dobře maskovaná, protože voda byla ještě zelenější než ona.
Po obědě jsme vyrazili na nějaké pojížďky a zakončili jsme to u mě v práci, kde mi Pavlík smontoval stojan na oblečky vlastní výroby. Děkuju, poklade můj :-)
Taky jsme dostali hromadu broskví a protože se musely zpracovat co nejdříve, vymýšlela jsem, co upéct, až si Pavlík vymyslel tvarohové knedlíky... Kdo mě zná, ví, že tohle není moje silná stránka, ať už uvaření, nebo snězení. Ale co bych pro miláčka neudělala, že... Když jsem ho svými argumenty neodradila, tak jsem ho aspoň zapojila a podle kuchařky jsme jako pejsek s kočičkou vařili. Kupodivu to nebylo až tak složité a poměrně rychle bylo hotovo a musím uznat, že Pavlík měl pravdu a že je to dobrota. Tady už jen fotka spokojeného strávníka :-)
PS: A hádejte, kolik broskví jsme zpracovali? Celé tři broskve... Hm, to nevím, co uděláme se zbytkem...
