Mrchy, aneb řekni mi pravdu o své lásce
Tak to je název představení, na které večer jdeme. Prý to vypadá jako divadlo pro ženy o ženách, ale ve hře muž je... Bohužel mrtvý, takže uvidíme :-)
Už jen čtení vybraných hlášek ze hry je zajímavý:
Vařila myšička kašičku tomu dala, tomu dala, až se z myšky mrcha stala...
Tajemství dobrého faceliftu se pozná, že se to nepozná. Tak proč ho dělat?
Já ti ho nevzala, on si vzal mě...
Takže doufám, že to bude mít spád a že se hezky pobavíme :-)
Čerstvé rohlíčky ke snídani
Ale pozor, žádné kupované, pravé domácí! Od té doby, co máme doma pekárnu, tak v ní nejen pečeme chleba, ale hlavně v ní dělám kynuté těsto, na které bych si jinak netroufla a pak si můžeme dopřát ten luxus, že máme ke snídani čerstvé, teplé, voňavé rohlíčky. Není to žádná věda a jen se po nich zapráší. S anglickou nebo uzeným vevnitř, nahoře, se sýrem, s čokoládou, no co nás jenom napadne. Ale malý problém by byl, pokud bysme chtěli uhostit nějakou návštěvu, to by nám asi normální dávka 16 rohlíků nestačila :-)
Takže není se čeho bát a hurá do toho:-)
To jsem si říkala i v neděli, když mě Pavlík ukecal na bramborové šulánky. Nikdy jsem to nevařila, doma jsme to taky nikdy nedělali, tak jsem nevěděla, do čeho jdu. Holt jsem kuchařka amatérka - nadšenkyně. To je kategorie sama o sobě hodně specifická. Nadšenkyně jako já se vyznačuje velkým nadšením, které jí ale obvykle vydrží jen do prvních problémů nebo náznaku nezdaru. Pak přichází chuť hodit se vším do koše a zajít si k číňanům na nudle :-)
Těsto bylo ještě v pohodě, při samotné výrobě šulánků jsem byla chvilkama vytočená, protože se to lepilo, nešlo to tvarovat a pak taky ještě naše skládání hotových šulánků na hromadu... Už předem mi bylo jasné, že to není dobrý nápad, ale Pavlík byl tak přesvědčivý, že jsem radši držela krok a vztekle házela šulánky na hromadu. Vtipná část přišla, když jsme měli vodu horkou a házeli jsme šulánky do ní. Ty horní ještě šly, ale ty, co byly dole, se nám trošku slepily a šoulali jsme znovu. Tvary byly jednoznačně originální a jedinečné.
Ale co mě potěšilo nejvíc, když jsem si nandali na talíř a musím říct, že to byly nejlepší šulánky, co jsme oba jedli. Prostě to za tu práci stálo a nebýt Pavlíkovy pomoci, už jsme byli bez oběda. Ještě, že je takový trpělivý při mých občasných (jednou za 5 let) vybuších :-) Pro něj je prostě radost vařit, i když mám houby zkušenosti, ale vesele do toho a jídlo je hotovo :-)
Ale k receptu na šulánky jsem si připsala pár poznámek:
1.) Lepí jako prase!!!
2.) Lepí po celou dobu výroby!!!
3.) Při výrobě si nalej 2 deci vínka!!!
4.) Výsledek bude výborný, nezapomeň!!!
V případě přetrvávajícího bodu 1 a 2 radím zopakovat bod 3 a myslet na bod 4!
A hlavně si na to vzpomenout při další výrobě :-)
