Tak se z nás stali baroví povaleči. V sobotu jsme jeli do Luhačovic pro dort babičce k 80. narozeninám a narazili jsme na Mléčný bar. Samozřejmě, že jsme neodolali a přibrzdili.
Fronta jak na banány, ale čerstvé mléko je čerstvé mléko. Moc dobře si pamatuju, jak babička, když jsem ještě byla malá, chodila k sousedům pro čerstvě nadojené mléko a jak mi jelo. Doteď jsem si dávala mléko tak maximálně do kávy, nebo z něj vařila, ale že bych si nalila skleničku, to určitě ne. No a když jsme stáli a čekali, až na nás dojde řada, tak už jsem měla chuť se napít a Pavlík to samé.
Vybrali (já) :-) jsme si tu nejhezčí sklínku a načepovali jsme si a honem ochutnali. Chuť úplně jiná, než u kupovaného mléka. A pokud tím podpoříme i třeba české zemědělce, proč ne? Škoda jen, že ve Zlíně takový automat zatím není.
Dnes jsme byli na besedě v Bystřici, u Pavlového dědy a na zpáteční cestě jsme si udělali zastávku v Holešově, kde víme, že je taky Mléčný bar, abysme si načepovali čerstvé mléko, protože po tom včera koupeném se jen zaprášilo. Nikdy bych nevěřila, že si naliju mléko a jen tak ho budu pít.
Když jsme zaparkovali před automatem, stáli tam pán s paní a vypadali, že na něco čekají. Naběhli jsme tam a prý máme počkat, automat nebere peníze, ale pomoc je už na cestě. Takže jsme se chvilinku ohřáli v autě a za minutku dorazil pán, spravil, co měl a hned tam byla fronta a my jsme naběhli si taky načepovat.
Samozřejmě já, věrná přísloví "Líná huba - holé neštěstí", jsem se pána zeptala, jestli náhodou nebude jeden takový automat i ve Zlíně a prý je to v plánu. Na internetu jsem pak zjistila, že do měsíce by to mělo být. Takže, kdo jste Zlínští, obhlížejte prostory před Tržnicí! :-)
