Na dnešní ranní procházku jsme vyrazili do zamlženého rána. Jediný, kdo byl nadšený byla Endža. Mlha nemlha, déšť nedéšť, je spokojená a natěšená. My si holt nahodíme kapuce a čepice a hurá za psem. Když do slunečného dne se vyráží úplně jinak...
Na cvičáku bylo celkem houby vidět, přes tu mlhu, tak jsem se rozhlížela, co by poblíž bylo k vyfocení a pak jsem uviděla zbytky pavučin, nádherně orosené, tak to mi nedalo a chvilku jsem se zdržela.
Pavlík zatím házel Endži aport, ta lítala jak namydlený blesk. Až je k neuvěření, že doma pak vstává z pelechu jako stoletá stařena a pajdá a vypadá k politování... Potvora pes je to :-)
Pak jsme měli ještě na odpoledne naplánované kino, celý týden jsem se na to těšila a pak jsme zjistili, že na webu je uvedený úplně jiný čas, než tam psali v pondělí, kdy jsem to vybírala a rezervovala lístky. Tak tam Pavlík zavolal, no, zmatek velký, sami nevěděli pomalu o co jde, tak jsme kino nechali na někdy jindy, protože nový čas vysílání byl ani ne za hodinu a aby tam člověk byl půlhodiny předem kvůli lístkům, to bylo opravdu moc nahonem. Takže jsem si aspoň dodělala něco do práce a Pavlík si mezitím mohl dočíst časopis, co odbírá pravidelně, 21.století, ale nějak to nestíhá číst. Prostě není moc času a pořád je co dělat. Naštěstí mu to vychází jen jedenkrát měsíčně a skluz pár měsíců co má, úspěšně dohání :-)
