Jak je vidět, náš pes je sice masožravec, ale jablíčka miluje. Jak začnou dozrávat, tak je po nich Endža celá divá. Aportuje je, pak jen čeká, kdy zavelíme, aby si je sežrala a často ji musíme brzdit, jinak by pak už nežrala nic. Než nám tu vykáceli podél cesty k rybníkům všechny stromy, blbouni jedni, tak si Endža chodila jako do sámošky jabka trhat sama, prostě, kam dosáhla, chytla jabko a urvala si ho. Celkem sranda, kdyby to pak ovšem nepraktikovala i doma, potvora jedna. Je mi jasné, že když to může dělat venku, má v tom pak chaos, když doma dostane zprda. Jenže ten náš malý ubohý stromeček má pár jablíček a když nám je sežere pes, tak co z toho, že jo... Takže aspoň na procházce sbíráme jabka a děláme z toho aport :-)
Taky jsme dneska viděli, jak husy táhnou na jih, byly sice trošku zmatené, poletovaly sem a tam, ale stihla jsem to vyfotit. Někde jsem četla, že husy, které přišly během života o partnera, si už zpravidla nehledají dalšího. Krásné a smutné zároveň, že?
Takže krásný zbytek neděle, my vyrážíme na naši odpolední procházku, protože Endža už je opravdu neodbytná a potom hurá do kina na Ať žijí rytíři.
