pondělí 17. května 2010

Propršené stonání

Minulý týden mě trošku zazlobilo zdraví a po jednom dni v nemocnici jsem měla nařízených 48 hodin v klidu a pak pár dní odpočívat. Ono se to řekne, 48 hodin v klidu... Ale já prostě nevydržím jen tak ležet a nic nedělat. Pavlík mě sice nenechal nic dělat a staral se o mě, ale když to se nedá vydržet. Možná dobře, že tak vyšlo i počasí, jinak by mě to asi táhlo ven. Ale myslím, že teď už by stačilo, že by mi chvilka na sluníčku bodla a tak vyhlížím, kdy už začne svítit.


Zabavit se člověk nějak i zabaví, ale představa dlouhého týdne před sebou, to je něco :-) Naštěstí jsem se předzásobila čtením a tak to utíká celkem hezky. Taky jsem si objednala nějaké věci na dělání náušnic a podobných věcí, tak jen doufám, že to dovezou brzy, ať můžu tvořit, dokud na to mám čas a klid :-)