Středa: Zítra dopíšeme, dobrou...
Čtvrtek: Tak teď už je zítra, ale vážně už netuším, proč ta včerejší středa měla být nekonečná ...
Tak nějak to vypadalo dřív, kdy jsme si ještě nepsali blog a tudíž jsme neměli zaznamenané důležité události. Od té doby, co si to hezky každý den zapisujeme, je to jiné. Můžeme se ke kterémukoliv předchozímu dni hezky vrátit a přečíst si, co že jsme to vlastně dělali nebo prožili. A protože v naší paměti je všechno uložené navěky, jenom se občas ztratí nějaké spoje, které nám tím pádem neumožní si na to nebo ono vzpomenout, tak takové občerstvení událostí ty spoje obnoví a my si to vybavíme, jako by se to stalo před chvílí. Včera jsme na blog dali jenom tyto dvě fotečky ...
Takže jediné, co se mi v mozku díky nim vybavilo, byla ranní procházka s Endžinkou na cvičáku, kde jsem v této "požehnané" roční době našel páreček rozkvetlých kopretin a to, že navečer po práci jsme byli opět, sice po dlouhé době čítající jeden celý měsíc, na masáži u skvělé paní Zimmermannové. A jak je možné, že dva maxi ořechy v Laďčiných rukách mi připomněli masáž? Ne ne, není to tím, že bysme byli těmi ořechy zmasírovaní, ale proto, že pak vždycky zajedeme aspoň na chvilku za kamarádkou Verčou a jejími chlapy Honzou s Johnym do Napajedel. Oni totiž na zahradě mají veliký starý ořech na kterém se vždy urodí velké množství těchto "maxiplodů" :-) Které jsme potom večer loupali a ty úžasně sladké bílé ořechy si vychutnávali.
No a potom ještě určitě byla odpolední (tedy včera spíš večerní) procházka s Endžinkou, protože jsme si ji tak nějak navykli na dvě procházky denně. Co dalšího zapamatováníhodného se včera o nekonečné středě dělo, si teď vážně nevzpomínám. Jo, ještě jsme včera ráno jeli s kolegou z práce Jirkou na jedno jednání do Otrokovic a vezli jsme Laděnku do práce. No a protože jsme ještě měli chvilku čas, tak nás pozvala na horkou čokoládu :-) Bylo to nádherné zahájení dne.
Takže, aby i další dny nezapadly do mlžného oparu zapomnění tak, jako ta včerejší středa, tak se budeme snažit si to psát poctivě každý den. A co vy? Taky si píšete, abyste si pamatovali ... ?
