Pracovní rozjezd
Po vánočním shonu a nestíhání jsme si s Pavlíkem řekli, že budeme psát blog jen sem tam, protože když jsme celý den v práci a dorazíme večer domů, nestane se nám většinou nic až tak zajímavého, aby to stálo za to, dát to sem a aby pak nebyl každý den na jedno brdo. Obdivuju ty, co mají čas denně psát sáhodlouhé články, které si samozřejmě rádi přečteme :-), já jsem prostě večer ráda, že jsem ráda a že bych měla nutkání zapínat počítač a tvořit, to ne...
Pokud se ale stane něco zajímavého, určitě se podělíme.
Když bylo léto, psalo se to samo, venku krásně, pokaždé se dalo něco vyfotit, ale teď? Kosa, tma, dojdeme zmrzlí z procházky a na nic se netěšíme víc, než na horký čaj a pomalu rozmrzat...
Takže tento rok začneme pomaloučku, polehoučku a jak bude čas, vrhneme se na blog :-)
Myslím, že včerejší den byl pro hodně lidí strašný :-) Kdo měl v kuse volno celé svátky, určitě trpěl při návratu do pracovního procesu. Můžu říct, že pondělí bylo celkem fajn, jen to vstávání... Přes svátky člověk pospává, vstane v devět, no a najednou musí o pár hodin dřív. Sice byla snaha, začít postupně vstávat trošku dřív, abysme stáhli ten náskok, ale jak je fajn, říct si, že přece nemusíme a spát dál... Jo, užíváme si spánku, dokud můžeme :-)
Kouzelný dědeček a červené tlačítko
před 2 lety