Dnes jsme se dostali domů až v osm večer, protože jsme byli na masáži. Chudák Endža, ta byla celá šťastná, že jsme konečně dorazili a proto jsme práskli s taškama a hurá na procházku. Potmě, ale přece. No a takhle řádí občas Pavlík s Endžou, zatímco mojí specialitou, je amok, neboli běhání dokola přes kuchyň, jídelnu, obývák, chodbu, zase zpátky do kuchyně. Občas si mě Endža nadběhne a já pak padnu na zem a nemůžu se přestat chlámat pěkně dlouho... Takže, u nás je prostě veselo :-) Holt nejsme normální, ale my jsme na to hrdí!
No a dnešní písničku věnuju sobě, protože to je tak trošku naše firemní fotografická hymna... Na dřívějších firemních večírcích se tento hit pouštěl jako videoklip, který Heidi natáčela u nás v laboratořích, no a když tam vidím zaměstnance, kterým tehdy bylo o 20 let míň, je to docela sranda...
