Dneska jsme vstávali malinko dřív, protože jsem potřeboval být brzy v práci. Po víc než roce jsme měli vedení firmy předvést nový funkční prototyp. A já, jakožto zodpovědná osoba, za celý vývoj. Už od rána byl v práci frmol, jak už to tak bývá, na poslední chvíli se objeví spousta problémů, které dřív nebyly. I nás tedy tato část neminula a tak jsem dodělávali a dopilovávali jak diví. Naštěstí se předvádělo až odpoledne, takže nějaký ten čas jsme ještě měli. Po obědě jsme byli už všichni netrpěliví. Jak to dneska dopadne? Pojede všechno i bez generálského efektu? Sice hned při první předváděné akci nastal drobný zádrhel a jak pan šéf podotknul: "A to jsem se toho ještě ani nedotkl", ale nakonec všechno proběhlo k celkem slušné spokojenosti všech zůčastněných. Pravda, sem tam něco nebylo úplně super, ale na prototyp velice dobré. No a na úplný závěr mi pan nejvyšší podal ruku a poplácal mě po rameni. To tričko, co jsem měl dnes na sobě, nenechám ani vyprat, zarámečkuju si ho a asi si ho někde doma vystavím :-) No, každý nemá na tričku otisk ruky majitele firmy od chlapského poplácání za dobře odvedenou práci.
A co že jsme to teda vlastně dělali? Ti, co mě znají, tak ví, že mám v práci na starosti parkovací systémy. Takže ty prototypy byly nových výdejních stojanů a automatické pokladny. Na fotce bohužel nejsou až tak moc vidět, protože v popředí je to důležitější - náš pracovní tým, bez kterého by to všechno nebylo možné ani udělat ani stihnout.
Pozn. Laďky:
Jako dnešní hit jsem vybrala karaoke verzi, přímo k fotce, takže všichni dohromady :-)
Ale jinak Pavlíka miluju :-)
