To je paráda, volno... Pěkně jsme si přispali, na procházku jsme vyrazili snad až v 9, sluníčko pěkně svítilo, no pohádka. Ještě jsme hlavně museli zdokumentovat finální podobu pergoly. Trvalo to sice dýl, ale už to je a poctivě uděláno vlastníma rukama :-)
Dopoledne jsem využila toho, že jsme doma a vytáhla jsem Pavlíka do města na nákupy. Protože už potřebuje zimní bundu jako sůl a sháníme ji hodně dlouho, měla jsem vyhlídlý jeden obchod, kde bysme možná mohli na něco natrefit. Zatím jsme teda obešli hodně obchodů a nevím, proč na každé bundě musí být vyšitý milion nápisů, lebka nebo něco podobně příšerného. Nebo je bunda do pasu, což je v zimě fakt praktické, nebo je bunda buřtoidní, to znamená prošitá tak, že v ní člověk vypadá jako špekáček. Děs. O barvách jako pro puberťáky ani nemluvím.
Takže jsme vyrazili a byli jsme příjemně překvapení, hned dvě celkem pěkné jsme našli, pak nám slečna ještě vyštrachala další, no ta byla úplně perfektní, teplá, jendoduchá, černá s troškou oranžové a s kapucí, pod zadek, no Pavlík byl nadšený a já ještě víc. Hlavně, že ho nemusím trápit a tahat po obchodech. To budeme muset ještě večer zapít :-)
Potom jsme si ještě zašli do Cheesy na sýry, člověk tam sice nechá spoustu peněz, ale zase takové sýry za to stojí a člověk si občas musí udělat radost, ne? Takže na zdraví a Carpe diem, neboli užívej dne a ne jen dne, ale celý život... Protože zážitky nám nikdo nevezme...
