pátek 25. září 2009

Slimáci

Pavel:
Pravidelná ranní procházka s Endžou, abych se trochu probudil, začala na cvičáku tím, že jsem potkal slimáka. Byl velký, tlustý a plazil se po trávě tím svím hlemýždím tempem (vím, že hlemýžď je šnek, čili s budkou na zádech, ale slimáčí tempo, to není ten správný výraz). Protože teď už pravidelně i na ranní procházky nosím foťák, vymyslel jsem si, že bych ho mohl nafotit, jak snídá. Ale co takový velký tlustý slimák udělá, když mu do cesty položím kousek trávy? On se vlastně celý den válí ve svém jídle a vybere si to, co nejlepšího mu zrovna přijde do cesty. Tak mě napadlo, že bych ho mohl vzít domů a trochu ho vyhladovět. Dám si ho do krabičky, aby neutekl a nechám ho den bez jídla. Pak, druhý den ráno, mu tam hodím kousek trávy a to by bylo, aby se na ni nevrhl. Bude to bezva studijní materiál a udělám z toho i hezkou fotodokumentaci :-)
Nicméně jak si tak přemýšlím, najednou mi příroda naservírovala přesně to, nad čím jsem dumal. Už nemusí dělat a vymýšlet vůbec nic, protože kousek dál je druhý slimák a ten se láduje, jako by už aspoň týden nežral. Nezaváhal jsem ani na chvilku, nachystal jsem si foťák a cvak ... cvak. Naštěstí, jak je slimák pomalý, tak i pomalu žere, takže jsem měl na všechno dost času ;-)


To se bohužel nedalo říct o průběhu celého dne. V práci mi to uteklo jak voda a už je zase večer. Strašně nerad se balím. Ale tentokrát to je jenom na delší víkend, víceméně za humna, takže to nebylo tak hrozné. Teď už jsme všichni tři nachystaní a natěšení na zítra. Endža to pravda asi ještě moc netuší, protože se na nás dívala hodně smutně, jak se chystáme. Asi si zase myslí, že pojedeme pryč bez ní. To bude zítra překvápko, až to všechno nahážeme do auta a pak ji zavelíme aby si nastoupila. Už aby to bylo. Taky se už moc těším.

Laďka:
No, den mi taky utekl strašně rychle, hlavně proto, že jsem se strašně těšila na víkend, jak vyrazíme pryč. Po odpolední procházce jsem nabalila nějaký proviant (přece neumřeme hlady), upekla štrůdl a sbalila věci a tak rychlé balení jsem dlouho nezažila :-) Teď už jen vyspat a hurá na výlet!

A píseň dne? Tentokrát s věnováním naší drahé Míši Uragán Horákové, protože nám do života přináší hodně sluníčka :-) A taky proto, že má dneska narozeniny, takže ještě jednou Míši, všechno nej!