Hurá, sněží!!!

Ale je kosa jak... :-) Sníh by mi až tak moc nevadil, ale kdyby u toho nebyla tak strašná zima... já jsem prostě zmrzlá odjakživa a když se pak vychystám ven, je to jako bych šla přinejmenším na severní pól... Čepice, šála, rukavice, samozřejmě několik vrstev oblečení a hlavně pořádné boty. Pak už mi to nevadí :-)
Ráno by mě ani ve snu nenapadlo, že přes den napadne tolik sněhu a tak jsem nebyla dobře připravená. Odpoledne jsme měli masáž, což znamenalo hurá na autobus a přímo na masáž. To by ale zmíněný autobus musel dojet včas, nebo aspoň vůbec. Po dvacetiminutovém čekání jsem zavolala help Pavlíkovi a šla jsem se ještě s jednou kamarádkou schovat zpátky do práce, protože autobus nikde a zima byla veliká. Promrzlé jsme si daly v práci lattéčko a užívaly jsme si tepla, než Pavlík dorazil. Moje masáž samozřejmě padla, takže jsme paní masérce zavolali, co se děje a Pavlík mě hodil rovnou k Verči na pokec a na čaj a honem spěchal, aby aspoň jeden z nás dorazil na masáž včas. My jsme zatím měli generálku na Vánoce, Johny prskal s prskavkama jak na Štědrý den a já už jsem se aspoň začala těšit na Vánoce :-)
Když jsme dorazili večer domů, Endža celá šťastná běhala ve sněhu a byla natěšená na procházku, takže honem převlíknout, no a hurá zase do chumelenice. Pavlík mě nečestně zkouloval, to se jako nedělá, když jsem zmrzlá, počkej Ty potvoro, až vyrazíme příště, to bude bitva velká!!!