Když jsme dnes ráno vstali a vykoukli ven, tak to byl nádherný pohled. Všechno krásně omrzlé, ledové... Nádhera. Na ranní procházku jsme se teda pořádně vybavili, abysme přežili :-) Dokonce jsem vytáhla i čepici. Zato Endža byla nadšená. Lítala po poli, mráz nemráz a sem tam si klidně lehla a odpočívala. Sice zimu moc nemusím, já teplomil, ale zase takto krásně omrzlé listy, nebo tyto šípky v létě neuvidíme.
No a odpoledne jsme konečně vyrazili pouštět balón přání, který jsem Pavlíkovi dala k svátku (už v červnu jako) a který stále doma čekal na vhodné počasí. I Vendulka nás předběhla s pouštěním a ne jednou... Takže, Pavlík doma popsal balón a pak jsme vyrazili na cvičák ho vypustit. Po asi pětiminutovém zapalování, kdy mi to nechtělo chytnout, se povedlo a za malou chvilku se balón naplnil teplým vzduchem a Pavlík ho vypustil. Takže jsme vypustili přání k nebi...
K tomuhle se hodí snad jenom Touha... Volej k nebi přání a všechno bude k mání...
