Občas mi přijde, že ten den uletí tak srašně rychle, že se ani nenadějeme a už je večer. Pak je procházka, pak Endžu pustíme dovnitř, pak ji zase vyhodíme ven, když dostane večeři, pak na chvilku dovnitř a pak spát. Někdy se jí ani nedivím, že vypadá jak chudák obecný, když se jí míň věnujeme. Tak jí aspoň sem tam děláme "amok" no a ona je pak celá šťastná, že si s ní hrajeme, že si jí všímáme, prostě je vděčná za každé pohlazení, nebo všimnutí.
Dnes jsme měli mít masáž, už jsem se těšila, no a paní masérka dala vědět, že bohužel nemůže, takže smůla. Co naděláme, občas i my zrušíme masáž, ale když je potřeba, i Pavlík můj šikovný přiloží ruku k dílu. Takže mě večer namasíroval, krása, hned se mi ulevilo, ještě, že ho takto můžu zneužít :-) Když on je na to tak úžasně šikovný, bylo by škoda toho nevyužít, ne?
Na závěr jsem si pořádně roztopila postel, že se elektroměr musel točit jak šílený a pak už jsem jen chrochtala blahem a otevřené okno mi vůbec nevadilo.
