Nejen lidi, ale i pejsani na procházce musí být hezky vidět. A protože teď už, snad kromě víkendu, chodíme na procházky za tmy ráno i večer, je to pro Endžu potřebu o to víc. Sice hezky poslouchá a občas už i sama zaběhne na kraj, když slyší blížící se auto, ale jistota je kulomet. Prvním bezpečnostním prvkem je blikající obojek. Svítí hezky jasně, ale jenom pokud je čistý. Jakmile se zašpiní, což u Endži trvá maximálně pár dní, není po jasném svitu ani památky. Laďka se rozhodla vypomoci druhým bezpečnostním prvkem - reflexní vestou. Objednávala ji přes zásilkovou službu a tak když balíček přišel a Laďka vestu rozbalila, dostala tak trochu záchvat smíchu.
Při porovnání s Endžou bylo jasné, že je to vesta maximálně tak pro pudlíka a ne pro našeho Krakena :-) Nicméně vyzkoušet se to musí. Hned první pokus vyšel a Endža měla krásnou vestičku. Když si ale chtěla vzít ze země hračku, tak se chuderka trošku přiškrtila, protože vesta držela fest. I když jsme jí hodili na zem piškot, po kterém jinak okamžitě vystartuje, teď si jenom sedla a smutně se na něho dívala. Mírná úprava zapínání vesty pomohla a Endža si konečně mohla piškot vychutnat :-D
Na procházce jsme potkali sousedovic Lorda, který je teda taky retrívr, ale jiný, ne zlatý, tak jsme vestu vyzkoušeli na něm a už mu zůstala. A protože je tmavě hnědý, tak tu vestu i víc využije, protože jak sousedi říkali: "Teď už ho večer kolikrát nevidíme ani na zahradě." :-)
