Konečně středa, konečně masáž... Před čtrnácti dny nám masáž naše paní masérka zrušila, protože něco musela zařídit a my jsme se mezitím masírovali navzájem, abysme to nějak vydrželi. Pavlík teda víckrát masíroval mě, ale proč toho nevyužít, když je tak šikovný a je to tak příjemné :-) Holt se oba v práci hrbíme nad počítačem, já se hrbím i u focení a pak to jde poznat.
Taky to chladnější počasí zahání všechny do tepla. Nechci si stěžovat, i na podzimu je něco pěkného, třeba, když je slunný, teplý, ne? :-) Jsem prostě teplomil a basta. Teplo vydržím v jakékoliv podobě a stačí se trošku nahřát na sluníčku a funguju jak solární panel :-) Ovšem v zimě si musím dopomáhat všelijak, od vnitřního zahřívání čajem nebo něčím silnějším, až po horkou, ale opravdu horkou vanu, to je pak paráda.
Teď jsem si zrovna vzpomněla, jak jsem jela s Pavlíkem do Prahy, že na naši první jeho služební cestu jsme jeli do Chorvatska, do Biogradu na Moru, kde měli s kolegou Jirkou být den, dva a nakonec jsme vyráželi dřív, Pavlík vzal mě, Jirka manželku Maruš a jelo se. Byli jsme tam od čtvrtka večera do neděle a z toho v sobotu chlapi pracovali a my s Maruš jsem si užívaly moře a sluníčka a tepla... Červen, málo lidí, prázdné pláže, teplo, místo práce odpočinek... Krása... A tady je naše vzpomínková fotka, dva roky stará, musím říct, že jsme se oba celkem změnili, ale jen navenek, uvnitř jsme myslím stejní, spokojení, zamilovaní... Ale nic není zadarmo, musí se na tom pracovat. Holt to má Pavlík těžké, já prostě popírám všechny zákony a chlapec se aspoň nenudí :-)
