Opět sobota a opět do práce... Pavlík toho taky využil a naddělal si něco málo, ne, že by toho neměl taky až nad hlavu... A aspoň si můžeme vzít v pondělí volno, když je zase na obzoru další státní svátek.
No a takhle vypadá zrušený záhonek.
Musím říct, že je to teď tochu nezvyk, když máme před barákem takový volný prostor, ale je to příjemné a hned to vypadá, že je tam víc místa. Jen doufám, že to stihne zarůst trávou, než se do toho obuje náš Kraken. Stopy už tam jsou. Naštěstí teď, jak je chladno, tak nějak nemá nutkání hrabošit, spíš je zalezlá přes den na pelechu před barákem, nebo v boudě. Takže ťuk ťuk ťuk, zaklepeme to, aby to tak i vydrželo :-)
V práci se mi to nějak vleklo, už předem jsem nahlásila Pavlíkovi, že mě má vyzvednout v 15:30 a až někdy po poledni jsem si všimla, že poslední lidi mám právě na 15:30, tak jsem ještě honem odvolávala, co jsem nahlásila a měnila na 16:30. Zmatek nad zmatek.
Cestou domů jsme ještě zajeli na Čepkov, potřebovala jsem si nechat vyčistit foťák, spousta nečistot všude a tam to dělají do druhého dne, což je paráda, v neděli foťák nepotřebuju, takže zase jedna dlouho chystaná věc zařízena.
No a domů jsme dorazili opět za tmy, pozdě, takže hurá na procházku s Ednžou, která byla jako na trní.
