čtvrtek 8. října 2009

První 100vka

Tak jsem přemýšlel, co bych dal dneska jako hlavní téma. Protože té současné technice zas až tak úplně nedůvěřuju a když je ještě navíc něco uložené pouze někde na internetu, tak to podle mě nemůže dobře dopadnout, dodělal jsem honem zálohy našeho blogu až do dnešního dne. A v tom mi to padlo do očí. Jak jsem tak projížděl jednotlivé záznamy, tak úplně nahoře toho seznamu je číslo v závorce, které mi napovědělo, že dneska budu psát rovný 100tý díl. Je to neuvěřitelné, že jsme se rozhodli začít psát si blog před "pár dny" a od té doby jich už uplynulo sto ... Ale pro bilancování je to ještě brzo, to si necháme až na výroční 365. číslo :-) Chudáci ti, co první rok mají přestupný ... musí napsat o jeden příspěvek víc ;-)

Dneska se nám pokazilo auto. Naštěstí jezdí, ale pořád větrá. Takže jsem v tom dnešním krásném podzimním dnu jel po Zlíně jak frajer největší se staženým okýnkem. Snad si nikdo nevšiml proudu horkého tetelícího se vzduchu, protože topení jsem měl naplno, abych nezmrzl :-) Náhradní díl neměli, takže ho museli objednat a bez auta prý budeme minimálně do zítra. Dneska mě domů z práce hodil kolega, takže jsem to měl příjemné a Laďka se dovezla sama školním autem, protože měla další jízdy. Ta největší zábava přijde až zítra ráno. Pojedeme do práce potupákem, jak dnešní mládež nazývá prostředky městské hromadné dopravy. Pro mě to bude opět poprvé asi po 6ti letech. Už plánujeme, jak se necháme od pana řidiče společně vyfotit :-)

Díky kolegovi jsem byl doma celkem brzo, tak jsem vyrazil s Endžou na trošku delší odpolední procházku na rybníky, aby si ještě zaplavala, než zamrznou ;-) Cestou jsem uviděl nádherně podzimně zbarvené listy asi nějakého keře, který se pnul po kmeni stromu.


Na rybníkách se Endža přímo vrhla do vody. Už jí to asi chybělo, protože naposledy, když jsme tam byli, tak tam byli rybáři a tak jsme jim nechtěli plašit ryby.


Zatímco si Endža plavala ve vodě, přeletěla nad okolními stromy volavka. Asi se jí tam zalíbilo, protože jeden si vybrala a usadila se na jeho špičku. Chvíli jsem čekal, jestli náhodou zase nevzlítne, abych udělal ještě pár záběrů v letu, ale byla vytrvalá a seděla a seděla. Bohužel jsem si dneska nevzal svojeho kanóna (Panasonic), takže záběry nejsou úplně z blízka. Vlastně, canonem focené jsou ;-)



Žádné komentáře:

Okomentovat