Bellini - středa 8.7.2009

Ve středu jsme už byli jako všichni spořádaní lidé zase v práci. Odpoledne nás čekala úžasná masáž u paní Zimmermannové v Napajedlích, pak výborná večeře, pangas na pórku s brkaší, u Verči a doma kromě nedočkavé Endži i lahvinka Bellini. Jedna padla za vlast ještě týž večer :-)

Akce "Benátská noc" - úterý 7.7.2009

Po snídani, kdy jsme si řekli o kousek salámu, protože všeho moc i sladkého škodí, jsme se sbalili, poděkovali za krásné ubytování a vydali jsme se na cestu. Po pár kilometrech jsme se ještě na chvíli zastavili v nákupním centru Auchan na nákup menší zásoby našeho oblíbeného Bellini, které si ti, kteří nám byli na svatbě, snad pamatují z přípitku. Ještě, že už nejsou na hranicích kontroly, to bysme neprovezli :-)

Akce "Benátská noc" - pondělí 6.7.2009

Hned po každodenní vydatné snídani (dva křupavé tousty, tři obyčejné tousty, trochu másla a marmelády a čaj nebo kafé zvané asfalt) jsme opět vyrazili směr Benátky. Tento den jsme si vyhradili pro návštěvu blízkého ostrova Burano, kde mají nádherné různobarevné domečky.





Opět jsme podlehli lákavé nabídce číšníka, který nás velice dobře odhadl a nabídl nám humra se špagetama, i když nebyl uvedený v jídelníčku. Při popisu nekecal - bylo to fakt vynikající jídlo.


Po obědě jsme se museli ještě trochu projít, aby nám slehlo.


Na nedalekém ostrově Murano je největší místní zpracovna skla, kde vyrábí všechny ty krásné šperky, které Laďka tak ráda nosí. Občas se jim podaří i celkem srandovní kýčovité výtvory.


Pochopitelně cestou zpátky jsme se tam zastavili a vyměnili pár potištěných papírků za luxusní bižu. Laďka ještě dlouhou dobu bude chrochtat blahem :-)
Nejméně do další návštěvy Benátek ;-)

Akce "Benátská noc" - neděle 5.7.2009

Neděli jsem si rezervoval tak trochu pro svou aktivitu. V nedalekém Bolzanu byla totiž v muzeu slavného zmrzlíka Ötziho výstava mumií ze všech koutů světa. Návšteva to byla zajímavá, ale tak trošku morbidní. Na zpáteční cestě k autu jsme si dali vynikající pravou italskou zmrzlinu. Chtěl jsem Laďku ukecat na tři kopečky, ale dva byly nakonec dost i pro mě.


Bylo hodně vedro, zmrzlina se rychle rozpouštěla, tak jsme radši na chvíli zasedli na mostě na lavičku. Kousek dál jsme pak objevili zajímavé místo, kde byla velká spousta zámků zamknutá na zábradlí mostu. Nedávno jsem četl, že někde takto mladí lidé "zamykají" svou lásku, aby jim dlouho vydržela.



Po návratu jsme jeli jak jinak než opět přímo do Benátek. Tentokrát jsme se již svezli lodní MHD a na jedné zastávce (u autobusového nádraží) jsme si udělali společnou fotku. Nenechte se mýlit názvem zastávky, opravdu jsme stále v Benátkách.

Akce "Benátská noc" - sobota 4.7.2009

Na konci června byly 2 významné dny. V jednom měla svátek Laďka, ve druhém já. Začnu od konce - dostal jsem bezva dárek, o kterém se tady dočtete až za pár dní, jelikož ho ještě musíme připravit na upotřebení. Laďka dostala poukaz od cestovní kanceláře LosCabakos na víkendový výlet do její oblíbené Itálie a to přímo do samotných Benátek (jak již napovídá nadpis). Laďka chtěla v sobotu vstávat ve 4 ráno, ale to jsem jí teda hodně rychle zatrhl. Nakonec jsme vyjížděli z domu o půl 9. Byl první prázdninový víkend, navíc prodloužený o pondělní státní svátek, tak na všech rádiích varovali před kolonami našinců mířících do teplých koutů Evropy. Kromě tříhodinové cesty ze Zlína do Vídně (asi 160km) nám cesta ubíhala velice rychle, příjemně a absolutně bez komplikací nebo kolon. V podvečer nás Tom a Tom (zkratka od GPS navigace TomTom) donavigoval na určené místo, kde jsme se ubytovali. Ubytování bylo na farmě v městské části Mestre. Celá farma se nachází od hlavní silnice za zdí, takže tam bylo pěkné soukromí, klid a krásné udržované prostředí. Prostě místo dokonale vybrané organizátorem (Hujer-švestičky) pro strávení romantického pobytu.






Ani jsem si po cestě nestihl odpočinout a Laďka mě už tlačila zpátky do auta a směr Benátky. Auto jsme nechali na pevnině těsně před mostem Libertà, který spojuje Evropu s Benátkami. Byl krásný teplý podvečer a vyrazili jsme jen tak pěšky z autobusového nádraží. Po pár krocích nás hlad však přemohl a tak jsme se celkem lehce nechali nalákat na večeři doplněnou sklenkou šampaňského na účet podniku. Zkrátka, skvělé zakončení nádherného dne.

Koupačka u nás

Jelikož byla Laďka dneska doma a chystala se na krátkou dovolenou a já jsem byl v práci a balil jsem se až večer, tak nám nezbylo moc času na psaní. Kdo byste tedy chtěli vědět, jak to dneska přes den u nás vypadalo, můžete si kliknout sem :-) (Vendulka promine, že ji takto využíváme).
Kromě toho jsme se byli projít s Endžinkou a potkali jsme i jejího největšího kamaráda - sousedovic Lorda.

Ranní procházka

Dnešní pravidelná ranní procházka s krakenem Endžou byla trošku výjimečná. Protože obloha byla jak vymetená, rozhodl jsem se zajet s ní na kole (já na kole, Endža po svých) na Zbožáky, aby se trochu vykoupala. Když zjistila, že z garáže vytahuju kolo, hned byla celá natěšená a nedočkavostí pobíhala po zahradě. Z kopce jí na kole stačím, po rovince to taky ještě jde, ale kousek před rybníkama se jede do kopce a tam mi Endža pravidelně uteče. Naštěstí ví, že tam nesmí sama, tak na mě nahoře počká :-) Koupání bylo nádherné, ranní sluníčko udělalo z Endži pravého zlatého retrívra ...

Endža vodu miluje. Nejraději má, když jí hážeme kamínky nebo klacky do vody a ona pro ně může plavat nebo je lovit.

Omluvte, prosím, sníženou kvalitu fotek ... nebyl jsem ještě plně vybaven a tak jsem fotil na mobil. Příště se to už nestane ;-)