Somewhere over the rainbow...
Když jsem slyšela poprvé tuto písničku, byla to rychlá vypalovačka a moc se mi líbila... Pak jsem zabloudila na tyto stránky a najednou to znělo jinak, smutně, až je z toho člověku do pláče. Když si v "Portfolios" kliknete na "Heart and soul" a projdete si všechny ty fotky (navigace je vlevo dole), pochopíte proč...
A přeju všem co nejvíc takových veselých chvilek, jaké jsem zažila při focení s Jánošíkem Terezkou a s Barunkou...
Krásný den.
Úúúžasné úterý :-)
Celý den se dneska těším, až si večer užiju slíbenou masáž hlavy... Pavlík na to má dokonce i papír, takže to nebude ledajaká čárymáry masáž, ale odborná profesionální :-) Doufám, že vydržím dýl, než svých klasických 5 minut, než usnu... Když ono je to tak strašně příjemné a tak nějak mě to uspává... A aby toho nebylo málo, tak zítra jdeme na masáž zad k paní Zimmermannové, ta nás vždycky popraví, když jednou za čas děláme něco namáhavějšího, než jsme zvyklí:-)
Taky jsem dostala od Pavlíka zprda, že ještě doma nemáme nachystané rámečky na naše certifikáty, které si chceme v pracovně vystavit, protože mi to asi před půl rokem prý říkal... Buď kecá, nebo už je to promlčené, protože já mám fenomenální paměť a pamatuju si jenom to, co potřebuju :-) Takže, až uděláme naši zeď slávy, tak tu dáme hned jednu fotku. Zatím tu máme nachystaný křestní list vzduchoplavce z našeho letu balónem, pak z ponorky na svatební cestě (ponorka byla opravdová, podvodní, ne z dlouhého pobytu spolu), no a ještě možná i najdu někde certifikát z helikoptéry...
Takže zatím dobrou noc, já odcházím na sklenku Bellini a užít si masáž...
Manic Monday...
aneb bláznivé pondělí... Určitě znáte tu starou pecku od Bangles. Jen bych tam místo Valentina doplnila Pavlíka radši :-) Ale celkem to vystihuje dnešní den. Nezačal zrovna nejlíp, ale co nadělám... Náladu mi naštěstí spravil Pavlík, když mě přepadl v poledne a zašli jsme si spolu na oběd. Hned bylo líp :-) Pak už ten den utekl a já jsem se těšila domů.
Na odpolední procházce s Endžou jsme zase potkali motýla, na stejném místě, jako minulý pátek. Tentokrát ale nedělal nálety na nás, spíš odpočíval, tak aspoň jeden záběr proti světlu.

Doma jsem se nějak nemohla rozhoupat na sečení, tak to Pavlík vzal za mně a já jsem trošku zabojovala s plevelem a aspoň něco málo jsme udělali.

Zítra mě čeká úžasný den, mám od Pavlíka slíbenou masáž hlavy, sice usínám pravidelně hned, jak mi sáhne na hlavu, ale občas se i probudím a masáž si užívám :-)
A taky zdravíme výletníky, doufám, že dovča byla super a že co nevidět bude blog opět v provozu, abysme měli co číst, že, Vendul :-)
Motýlí lov
Z práce jsme přijeli opět pozdě, protože bylo potřeba dokoupit pár nezbytně nutných věcí na sobotní dámský mejdan. Vyrazili jsme s Endžou na procházku a jako už po tolikáté jsme přemýšleli, co zajímavého dáme dnes na blog. Volej k nebi přání a příležitost si Tě sama najde... A možná to vezme rovnou útokem, jako dneska nás. Laďka uviděla od sluníčka krásně nasvícený pás trávy a hned tam běžela Endžu navelet, aby mi spolu zapózovaly ve večerním sluníčku.
A v tom se to stalo. Útok přišel nečekaně ze vzduchu. Na Laďku zaútočil motýl a hned se na ni na chvilku posadil. Pak přiletěl druhý a další a všichni se honili a lítali kolem Laďky. Té se to natolik zalíbilo, že celá nadšená zůstala nehybně jako socha stát ozářená večerním sluníčkem a z motýlků se stala kořist. Laďka je vábila, aby si na ni sedli a já abych to mohl všechno vyfotit. Schválně, kdy na vás naposledy sedl motýl? Na mně sedl dneska, bohužel jsem foťák zrovna držel v ruce a jen jsem si ten zvláštní pocit vychutnával...


A jak si to užívala Laďka? Její nadšený výraz vidíte na fotkách. Co bohužel nevidíte, je její husí kůže, když jí motýl sedl na hlavu, nebo na rameno...
Volný čtvrtek
Dneska byl čtvrtek a to k nám vždycky jezdívají na návštěvu Horáci ... teda spíš Horákyně, protože taťka Jirka má celkem cestovní práci. Tentokrát se ale předem omluvily, že teprve dneska se vrací z Čech, kde mimo jiné byly o víkendu na Princeznovském bále na zámku Hluboká nad Vltavou. Já jsem taky Laďce zmizel, protože už měsíc chodím pravidelně ve čtvrtek hrávat squash. Dneska jsem si sice ve spěchu zapomněl vzít foťák, příště to napravím, ať mám důkaz, že nekecám :-)
A dneska jsem měl ještě jeden důvod k radosti. Protože jsem na squashi nebyl asi 3 roky, tak jsem Radkovi nechal v červenci náskok a říkal jsem mu, že od srpna už začnu vyhrávat i já. A přesně jak jsem řekl, tak jsem taky udělal. Takže dneska první výhra :-) A za odměnu si o víkendu posbírám dozrávající ostružiny z naší zahrádky.

Dneska si ale udělal radost i Laděnka a pořídila si na sebe pár parádních kousků. Aspoň jeden i obrazem.

Pozn. Laďky: Sice nevím, jak moc takovou krásu unosím, ale radost z toho mám velkou :-) Do práce v korzetu a v sukni asi chodit nebudu, ale po svatbách lítám často, tak budu aspoň sem tam za dámu :-)