Hurá, balík dorazil!!!

Konečně dneska dorazil dlouho očekávaný balík z USA. Naobjednávala jsem si spoustu věcí do práce na focení a jen jsem čekala, kdy už ho přivezou. Naštěstí vše bylo v pořádnku, až na drobné nehody, ale nic strašného. Krásné fotopozadí budou sice potřebovat trošku malý zásah, ale všechno se dá zařídit. Takže, holky, baletní sukýnky jsou tady, hurá na kafíčko do Otrokovic :-)

A tady už nám pokračuje naše nová Mladcovská telenovela: Paolo, divoký natěrač. Takhle vypadá zepředu...


... a takhle zezadu... :-)

Hurá do toho a půl je hotovo...

Pondělní ráno bylo trošku naopak, protože Pavlík vezl rodiče na letiště do Brna a vstával asi ve 2:00 ráno... No, kolem 5 byl nazpátek, ještě si přilehl a dospával. Já jsem už před 7 nemohla spát a vyběhla jsem teda s Endžou ven a pořádně jsem ji prohnala. Do práce jsme vyrazili malinko později, ale po tom nočním výletu to je celkem pochopitelné...

Po návratu z práce jsme zase vyrazili na procházku s Endžou a užívali jsme si hezký den, než nám začnou domácí galeje :-)


Pavlík se vrhnul opět na natírání pergoly a jak jde vidět, opravdu si to užíval.


Večer jsem ho ještě uhučela, aby udělal svoji úžasnou rybičkovou pomazánku s tvarohem, protože je strááášně dobrá a chuť na ni mám už několik dní... Takže máme svačinu na zítra a vůni holt přerazíme nějakou orbitkou a bude.

Neděle je od slova nedělat

Na neděli jsme si naplánovali spoustu věcí, ale nakonec jsme samozřejmě nestihli všechno, co jsme chtěli. Nevím jakto, ale ten čas utíká tak strašně rychle... Aspoň jsme si i trochu odpočinuli, za celý týden toho je vždycky až nad hlavu. Občas je potřeba všechno hodit za hlavu a jen být spolu, třeba si jen sednout a mlčet, držet se za ruce a vědět, že jsme tu jeden pro druhého...

A tady aspoň jedna fotka, jak Pavlík natírá pergolu, kterou doufám do podzimu doděláme a příští léto už si budeme užívat stínu a budeme mít kam se schovat před letním deštěm.

Sobota aneb pohoda klídek, Cabáček ...

Tak dneska se po delším plánování už povedlo a "starý" dobrý kamarád k nám přijel na návštěvu se skoro celou rodinou. S Michalem jsme toho spoustu prožili, vždyť se známe od střední školy a už na základce jsme o sobě aspoň věděli ;-) Přijeli se Zdenkou a se dvěma většíma dětma, Vojtou a Michalkou. Nejmenší Zuzanku (první zlínský občánek roku 2009) zatím na odpoledne půjčili rodičům. Laďka bohužel přes poledne opět fotila svatbu, takže přišla mírně uvařená až kolem páté. My jsme si v rámci možností odpočinuli a hezky popovídali, protože jinak bylo potřeba dohlížet na dovádějící děti. Trampolína i bazén si dnes užily pořádný pracovní den. A na večer byla nezbytná grilovačka. Doufám, že si ten dnešek pěkně užili jako my. Michale a Zdenko, děkujeme za dárečky, kterýma jste se nám naprosto přesně trefili do noty, a určitě vám návštěvu brzo oplatíme u vás.

Honzovy buchty

Skoro to začíná vypadat, že se v pátek večer bude vždycky něco kuchtit na víkend. I když doma žádného Honzu nemáme, tentokrát to jsou právě jeho buchty - Honzovy buchty. Ale aby to neměla Laděnka úplně jednoduché, navymýšlel jsem si půlku s tvarohem a hrozinkama a půlku s marmeládou ;-) Podle fotky bych řekl, že jí to vůbec nevyvedlo z míry a že se s tím popere s elánem sobě vlastním. A poprala se tak, že na marmeládu úplně zapomněla, ale to nevadí, sníst se to sní určitě.


Sice se buchty teprve pečou, ale už cítím, jak voní celým domem. A tady už je výsledek.



A opět velké díky Vendulce, že nám dala tip na pekárnu a recept na tak dobrou a hlavně jednoduchou mňamku. A díky domácí pekárně, která sama vytvoří těsto, je to pak už jen brnkačka - dle Laďčiných slov. Takže děkujeme :-)

Squashové čtvrtky

Dneska byl na popracovním odpoledně-večerním programu čtvrteční squash. V práci jsme se domluvili s Radkem, že vezme foťák on, protože na něm má jednu zajímavou funkci - sekvenční snímání. Zní to možná tajemně, ale zkrátka ten foťák udělá jednu fotku třeba každou minutu nebo kolik si tam nastavíte. Takže jsme ho na kurtu umístili na malý stativek dopředu do rožku, nastavili na 10 vteřin a začali jsme se rozehrávat. To píšu jenom pro jistotu, kdyby někomu připadalo, že při té naší hře není vidět žádné velké nasazení ;-)


Ovšem po hodince hraní jsme už vypadali trošku jinak...


Dneska jsem pravda nevyhrál, ale i přesto mě to pořád baví. Výměny začínají být vyrovnané a delší a celé to uběhat nám už nedělá až takový velký problém. Navíc jezdím přes Kostelec, kde bydlí Vendulka a protože byli krátce po dovolené, tak se s Laďkou domluvily, že ji tam cestou na squash hodím. Takže jsme nabrali i Endžu, aby měla taky trošku změnu v odpoledních procházkách a "holky" jsem tam vysadil na návštěvu. Po squashi jsem se u nich zastavil chvilku i já. Co víc si od večera v pracovní den přát? Trochu sportu, pobyt s přáteli v příjemném prostředí a hezký večer s manželkou :-) Dobrou noc...

A ještě všechno nejlepší všem Alenkám k svátku, hlavně Alence Vaškové a taky samozřejmě paní Karkoškové :-)

Somewhere over the rainbow...

Když jsem slyšela poprvé tuto písničku, byla to rychlá vypalovačka a moc se mi líbila... Pak jsem zabloudila na tyto stránky a najednou to znělo jinak, smutně, až je z toho člověku do pláče. Když si v "Portfolios" kliknete na "Heart and soul" a projdete si všechny ty fotky (navigace je vlevo dole), pochopíte proč...
A přeju všem co nejvíc takových veselých chvilek, jaké jsem zažila při focení s Jánošíkem Terezkou a s Barunkou...
Krásný den.