Krátký podvečer

Středa je z pracovního pohledu dlouhým dnem. Když navíc pak ještě zajedeme na chvilku do města, ze zbytku dne už toho vážně moc nezbude. Dneska jsme zašli trochu provětrat peněženku do jednoho z našich oblíbených obchůdků - Cheesy. Je to obchod specializovaný na sýry, které tam jsou teda fakt výborné, ale přeci jen trošku dražší. Nicméně občas tam rádi zajdeme a pak se pomějeme. Pak jsme se ještě stavili ve Zlatém jablku v jednom obchůdku s hadrama, jak tomu familiárně říkám, kde jsem v předstihu dostal dárek k narozeninám - děkuju Laděnko, ta bunda mě bude už brzo hezky hřát :-*
Po návratu domů jsem se vrhl na další pokračování ságy o pergole ...


Laděnka mezitím šla s Endžou omrknout sousedy. A protože se nám to už celkem hodně podzimní, tak i ten západ sluníčka je čím dál dřív. Tentokrát z přece jenom o trochu pozdější odpolední procházky.


A úplně na závěr nově zavedené pravidelné téma - písnička dne tentokrát od "Shakiry":-)

Dojezdy z pouti

Pavlík sehnal další laťky na pergolu (nebojte, nenaklonoval mě, to by asi nevydýchal) a vrhnul se na natírání, doufám, že mu to půjde pěkně od ruky. Příští sobotu máme rodinnou grilovačku (Pavlíkovy narozeniny se kvapem blíží) a tak by bylo super vyzkoušet posezení pod střechou.
Já jsem zase vlítla na sekání a pěkně nám šla práce od ruky. Jen kdyby ten den byl delší...
Večer jsem kuchla lízátko z pouti, každý si to určitě pamatuje, to k pouti prostě patří, lízátko dudlík, nebo fajfka, nostalgicky jsem zavzpomínala na dobu dávno minulou a po chvilce celá ulepená jsem lízatko zase schovala.


A písnička dne? Jak jinak než lollipop v nádherném zeleném Shrekovském provedení :-)

Kytkový amok

Po včerejší návštěvě u Vendulky mě chytil dneska amok. Koupila jsem čtyři nové kytičky a večer jsem si hrála na zahradníka. Nevím, jak to Vendulka dělá, ale ta kdyby zasadila zaječí bobky, tak jí to nakvete jak orchidea největší... Když kupuju kytky domů, tak se hlavně starám, která toho nejvíc vydrží, protože občas tu péči přeženu, nebo zapomenu a proto mám ráda nezmary :-) A nebo všelijaké podivné pakytky, to je moje. Takže hurá do toho a zase máme spoustu zeleně doma.

Přijela pouť

Schválně, kdy naposledy jste byli na pouti? My asi tak před 20 lety ;-) Takže ta dnešní v Kostelci byla pro nás s Laďkou první v našem společném životě.
Byli jsme pozvaní k Vendulce a Pavlovi na oběd ... byl výborný, stejně tak jako celý den. A její domácí chleba s vajíčkovou tlačenkou byly velice chutnou tečkou za dnešním dnem.
Když jsme na pouti mezi všemi těmi stánky a hlavně davem lidu uviděli cukrovou vatu, vrhli jsme se na ni jak malé děcka. Nechápu, jak jsem bez takové lepivé dobroty mohl tak dlouho vydržet. Pochopitelně jsme jezdili i na autíčkách. Velký řetízkáč, shaker nebo kladivo už pro nás nejsou to pravé lákadlo, ale autíčka, ty jo. Jezdil jsem jak Fittipaldi, vedle na sedadle Laděnka a s ostatními jsme řádili jak desetiletí. Naráželi jsme do sebe, doháněli jsme se, no prostě super zábava. Ten, kdo něco tak užasného vymyslel, musel být duchem bezva dítě :-)



Ještě jsem si užila Borůvku, fenku vipeta od sousedů, když se na mě vrhla a to zvíře bych teda nenazvala psem, ale spíš záchvatem. Ale záchvat je to milý a s mou láskou ke zvířatům nešlo se s ní nepomazlit. Sice jsem utrpěla pár šrámů, ale na to už jsem zvyklá, protože jsem abnormálně šikovná :-)


A kdo by chtěl vidět, jaké krásné srdce mi Pavlík koupil na pouti, může mrknout k Vendulce :-)

Dlouhá úspěšná sobota

Je 7:00 ... budíček ... vstávat :-) Abysme toho hodně stihli, tak byl budíček na naše poměry opravdu brzo. Po ranní procházce a snídani jsme dopoledne udělali doma pár drobností, které na nás už chvíli čekaly. Pak jsem sedl k počítači a objednal barvu na krb. Když už byl ten stroj puštěný, podívali jsme se, co dávají večer v kině a vybrali si jeden film. Abysme všechno hezky stihli, vyrazili jsme na odpolední procházku s Endžou trochu dřív. Sice nebylo úplně hezky, ale spousta sousedů byla na zahradě. Tak jsme se zakecali čtvrt hoďky tam u těch, 10 minut u dalších a nakonec jsme ještě potkali Giulii, která taky byla zrovna na procházce. Čas běžel a ještě před kinem jsem chtěl zase aspoň kousek pokročit s pergolou. Nakonec se povedlo, nahodil jsem všechny latě, které jsme měli nachystané, rozpočítali tašky a sepsali chybějící kousky. Práce mi šla pěkně od ruky, protože o podávání nářadí a tašek se mi starala moje velice šikovná asistentka Laďka.


Jako večerní film jsme si v kině vybrali Návrh. Je to romantická komedie a opravdu pěkný povedený odpočinkový film pro relax a zasmátí. Po návratu domů jsem byl s dnešním dnem a jeho náplní naprosto spokojený a mohli jsme jít v klidu spát.
A toto je Endžin obvyklý výraz (úsměv, i když to tak nevypadá), když jí řekneme, že půjde spinkat a ona to na nás zkouší s tímhle příšerně blaženým výrazem, abysme ji nechali tak, kde je a případně ji ještě škrábali a hladili...

Trocha temperamentu do toho deště

Laďka: A dneska začneme rovnou písničkou, trocha mexického temperamentu, do deštivého dne by neuškodila :-) To je něco na mně, prostě jak ji uslyším, úplně ožiju. A třeba je to inspirace na nějakou budoucí dovolenou, kdoví...
Ráno na procházce jsem obhlížela opět hřiby a našla jsem dva, tak jsem si je pěkně zamaskovala, aby mi je nikdo nevyfoukl :-) A taky jsem našla pár lesních jahod a o jednu se i podělím...


Pavel: Dneska ráno by to nebylo nic pro mě. Bolel mě celý člověk, hlava, žaludek jak na vodě. Kdyby to bylo aspoň po nějaké pořádné pařbě, ale ono si to přijde jenom tak. Naštěstí jsem měl v práci napsanou dovolenou, tak jsem dopoledne zůstal v posteli. Laďka byla taky doma a zrovna na dnešek se domluvila s kamarádkou Lidkou, že se u nás staví. Laďka jí vyrazila naproti na zastávku. Vzala sebou aji Endžu a ta nevěřila vlastním očím ani uším, že půjde ráno už na druhou procházku :-) Vzbudil jsem se až kolem 11, cítil jsem se mnohem líp, tak jsme vyrazili na oběd do naší oblíbené restaurace U Kajmana. Laďka mě ještě předtím objednala na odpoledne na masáž a do infra sauny, tak to už jsem se moc těšil, protože minulou jsme museli kvůli protažené služební cestě zrušit. Po obědě jsem zašel na chvíli do práce, připravit se na pondělní výjezd. Kdyby tak podobně probíhala práce každý den, to bych si nechal líbit ;-) Na masáži jsem si krásně odpočinul a už jsem byl zase jako zdravý a jako nový. A když jsem přijel domů, tak mě čekal ten nejúžasnější štrůdl, jaký si jenom dovedete představit. Domácí, od Laděnky :-)

Já se vznáším...

Obě fotky jsou z dnešní ranní procházky. To by jeden nevěřil, co je všude havěti a jak se to dobře fotí...



Dnešní den jsem tak nějak proležela, pokoušel se o mě nějaký bacil, ale já se nedám, bacila přemůžu :-)
Celý den jsem se těšila na Pavlíka, až se mi vrátí z práce a udělá mi slíbené palačinky s hříbkama, no, ani jsem to nestačila vyfotit, jak to bylo dobré... Prostě Pavlík umí.
Dnešní písnička docela vystihuje "můj stav" a doufám, že mi vydrží, jak dlouho to jen půjde... No a to je konec dnešní mé ódy na manžela :-)