Na hřiby jedině po ránu

Když se ráno Pavlík vrátil z procházky, přinesl překvápko. Zkontroloval naše tajné místa, kde máme zamaskované hřiby a zadařilo se, pěkná úroda. My asi nejsme typičtí houbaři, protože hřiby teď nosíme buď z ranní procházky, nebo vyrážíme do lesa až odpoledne, což už je asi trošku pozdě, ale spíš tam jdeme s Endžou, aby se vyběhala.


Pátek nám utekl hodně rychle a po odpoledním okruhu s Endžou jsme si večer doma dali dvoječku růžového vína a udělali si krásný večer...

Už se nám to víkendí

Dnes jsme byli doma celkem brzy, hned jsme vystartovali na procházku, protože měl přijet Pavel s Vendulkou a s klukama, tak aby Endžinka netrpěla. Hned jak Plšci dorazili, tak Vojta nahodil, jestli se půjdou podívat na vláčky... Jednou u nás viděl koleje, které má Pavlík ještě z dětství a od té doby si to pamatuje a když u nás kdysi byl s Vendulkou přes den a dávali jsme ho spát do pokoje, kde ty koleje jsou, tak ani spát nemohl a musela jsem je přikrýt dekou... Napřed ale Vojta s Vašíkem obrali ostružiny, pak se mrkli i na zbytek cherry rajčátek a poté, co Pavel a Pavel pořešili, co měli, tak Vojta ukecal Pavlíka, aby ho vzal nahoru na vláčky a chvilku jich nebylo. No, ale dostat ho potom dolů, to byl málem nadlidský výkon. Vláčky jsou vláčky...
Po odjezdu Plšků se Pavlík vrhnul ještě na pokračování naší nekonečné telenovely a natřel naklonované laťky :-) Byly nádherné červánky, takže to znamená co? Že bude zítra nááádherně !


A písnička dne? Pavlík bude mít asi velkou radost, ale sorry, Endžinka je miluje, takže dnešní hit je pro Endžinku :-)

Krátký podvečer

Středa je z pracovního pohledu dlouhým dnem. Když navíc pak ještě zajedeme na chvilku do města, ze zbytku dne už toho vážně moc nezbude. Dneska jsme zašli trochu provětrat peněženku do jednoho z našich oblíbených obchůdků - Cheesy. Je to obchod specializovaný na sýry, které tam jsou teda fakt výborné, ale přeci jen trošku dražší. Nicméně občas tam rádi zajdeme a pak se pomějeme. Pak jsme se ještě stavili ve Zlatém jablku v jednom obchůdku s hadrama, jak tomu familiárně říkám, kde jsem v předstihu dostal dárek k narozeninám - děkuju Laděnko, ta bunda mě bude už brzo hezky hřát :-*
Po návratu domů jsem se vrhl na další pokračování ságy o pergole ...


Laděnka mezitím šla s Endžou omrknout sousedy. A protože se nám to už celkem hodně podzimní, tak i ten západ sluníčka je čím dál dřív. Tentokrát z přece jenom o trochu pozdější odpolední procházky.


A úplně na závěr nově zavedené pravidelné téma - písnička dne tentokrát od "Shakiry":-)

Dojezdy z pouti

Pavlík sehnal další laťky na pergolu (nebojte, nenaklonoval mě, to by asi nevydýchal) a vrhnul se na natírání, doufám, že mu to půjde pěkně od ruky. Příští sobotu máme rodinnou grilovačku (Pavlíkovy narozeniny se kvapem blíží) a tak by bylo super vyzkoušet posezení pod střechou.
Já jsem zase vlítla na sekání a pěkně nám šla práce od ruky. Jen kdyby ten den byl delší...
Večer jsem kuchla lízátko z pouti, každý si to určitě pamatuje, to k pouti prostě patří, lízátko dudlík, nebo fajfka, nostalgicky jsem zavzpomínala na dobu dávno minulou a po chvilce celá ulepená jsem lízatko zase schovala.


A písnička dne? Jak jinak než lollipop v nádherném zeleném Shrekovském provedení :-)

Kytkový amok

Po včerejší návštěvě u Vendulky mě chytil dneska amok. Koupila jsem čtyři nové kytičky a večer jsem si hrála na zahradníka. Nevím, jak to Vendulka dělá, ale ta kdyby zasadila zaječí bobky, tak jí to nakvete jak orchidea největší... Když kupuju kytky domů, tak se hlavně starám, která toho nejvíc vydrží, protože občas tu péči přeženu, nebo zapomenu a proto mám ráda nezmary :-) A nebo všelijaké podivné pakytky, to je moje. Takže hurá do toho a zase máme spoustu zeleně doma.

Přijela pouť

Schválně, kdy naposledy jste byli na pouti? My asi tak před 20 lety ;-) Takže ta dnešní v Kostelci byla pro nás s Laďkou první v našem společném životě.
Byli jsme pozvaní k Vendulce a Pavlovi na oběd ... byl výborný, stejně tak jako celý den. A její domácí chleba s vajíčkovou tlačenkou byly velice chutnou tečkou za dnešním dnem.
Když jsme na pouti mezi všemi těmi stánky a hlavně davem lidu uviděli cukrovou vatu, vrhli jsme se na ni jak malé děcka. Nechápu, jak jsem bez takové lepivé dobroty mohl tak dlouho vydržet. Pochopitelně jsme jezdili i na autíčkách. Velký řetízkáč, shaker nebo kladivo už pro nás nejsou to pravé lákadlo, ale autíčka, ty jo. Jezdil jsem jak Fittipaldi, vedle na sedadle Laděnka a s ostatními jsme řádili jak desetiletí. Naráželi jsme do sebe, doháněli jsme se, no prostě super zábava. Ten, kdo něco tak užasného vymyslel, musel být duchem bezva dítě :-)



Ještě jsem si užila Borůvku, fenku vipeta od sousedů, když se na mě vrhla a to zvíře bych teda nenazvala psem, ale spíš záchvatem. Ale záchvat je to milý a s mou láskou ke zvířatům nešlo se s ní nepomazlit. Sice jsem utrpěla pár šrámů, ale na to už jsem zvyklá, protože jsem abnormálně šikovná :-)


A kdo by chtěl vidět, jaké krásné srdce mi Pavlík koupil na pouti, může mrknout k Vendulce :-)

Dlouhá úspěšná sobota

Je 7:00 ... budíček ... vstávat :-) Abysme toho hodně stihli, tak byl budíček na naše poměry opravdu brzo. Po ranní procházce a snídani jsme dopoledne udělali doma pár drobností, které na nás už chvíli čekaly. Pak jsem sedl k počítači a objednal barvu na krb. Když už byl ten stroj puštěný, podívali jsme se, co dávají večer v kině a vybrali si jeden film. Abysme všechno hezky stihli, vyrazili jsme na odpolední procházku s Endžou trochu dřív. Sice nebylo úplně hezky, ale spousta sousedů byla na zahradě. Tak jsme se zakecali čtvrt hoďky tam u těch, 10 minut u dalších a nakonec jsme ještě potkali Giulii, která taky byla zrovna na procházce. Čas běžel a ještě před kinem jsem chtěl zase aspoň kousek pokročit s pergolou. Nakonec se povedlo, nahodil jsem všechny latě, které jsme měli nachystané, rozpočítali tašky a sepsali chybějící kousky. Práce mi šla pěkně od ruky, protože o podávání nářadí a tašek se mi starala moje velice šikovná asistentka Laďka.


Jako večerní film jsme si v kině vybrali Návrh. Je to romantická komedie a opravdu pěkný povedený odpočinkový film pro relax a zasmátí. Po návratu domů jsem byl s dnešním dnem a jeho náplní naprosto spokojený a mohli jsme jít v klidu spát.
A toto je Endžin obvyklý výraz (úsměv, i když to tak nevypadá), když jí řekneme, že půjde spinkat a ona to na nás zkouší s tímhle příšerně blaženým výrazem, abysme ji nechali tak, kde je a případně ji ještě škrábali a hladili...