Výroční čtvrtek

Dneska jsem se narodil. Ne, nebojte se, nestalo se mi nic hrozného, že bych se dneska podruhé narodil ... konec konců bych to ani Laděnce nepřál mě mít doma dvakrát ;-) Myslel jsem dneska před 35ti roky. Oslava sice už proběhla minulý víkend, ale dneska to byl ten přesný (slavný) den. Do práce jsem poručil chlebíčky, z Flirtu, a nejen podle mě byly opravdu vynikající. Dostal jsem několik blahopřejných esemesek a ještě jednou všem moc za milá přáníčka děkuju.
Ale začnu hezky od rána. Na ranní procházce s Endžou opět na cvičáku jsem si uvědomil, jak se sluníčko probouzí čím dál později, až se po pár dnech začne probouzet opět později než já. Dá se to velice dobře poznat podle ptáčků. Kolem cvičáku je spousta keřů a stromů a vrabci si tam ráno dávají scuka. A protože sluníčko vstává později, tak i oni se čím dál později slétávají do těchto porostů. Takže tento týden pravidelně slýchávám neskutečně hlasité štěbetání desítek vrabců, kteří si určitě vyprávějí, co se komu v noci zdálo a co budou ten den hezkého dělat. Je to neskutečný rachot, bohužel nahrávka z mobilu je jaksi nicneříkající, takže ji sem ani nedám. Když procházíme kolem těchto keřů, tak vždycky postupně utichají, sledují, jestli se nepřibližujeme moc blízko a když tak si popoletí na jinou větev. Jak se zase začínáme vzdalovat, tak štebetání nabírá na intenzitě až je to zase jak ve slepičárně.
Odpoledne jsem skočili dokoupit pár nezbytností na nadcházející prodloužený víkend, který strávíme mimo domov, ale ještě vám neřekneme, kam pojedeme. Těm, co už jsme to řekli osobně, si to laskavě nechají pro sebe ;-)
A fotečka je sice dnešní, ale to, co je na ní, je ještě ze včerejška. Od Laděnky jsem k narozeninám ještě včera dostal jednu z těchto lahvinek luxusního vína. Ta druhá je pak k výročí naší svatby, které budeme mít za 3 dny.


A ještě jednou všechno nejlepší k narozenám, tentokrát princezně Lidce :-) Škoda, že už nemá Edu, jinak bychom jí popřáli hepy brzdy :-))) (Eda byl Škoda Rapid, nádherně modrý).

Pozn. Laďka: Za "Byl to ten slavný den" Pavlík nemůže, to já :-))) Ale on o tom ještě neví, takže pšt :-)

Nekonečná středa

Středa: Zítra dopíšeme, dobrou...

Čtvrtek: Tak teď už je zítra, ale vážně už netuším, proč ta včerejší středa měla být nekonečná ...
Tak nějak to vypadalo dřív, kdy jsme si ještě nepsali blog a tudíž jsme neměli zaznamenané důležité události. Od té doby, co si to hezky každý den zapisujeme, je to jiné. Můžeme se ke kterémukoliv předchozímu dni hezky vrátit a přečíst si, co že jsme to vlastně dělali nebo prožili. A protože v naší paměti je všechno uložené navěky, jenom se občas ztratí nějaké spoje, které nám tím pádem neumožní si na to nebo ono vzpomenout, tak takové občerstvení událostí ty spoje obnoví a my si to vybavíme, jako by se to stalo před chvílí. Včera jsme na blog dali jenom tyto dvě fotečky ...



Takže jediné, co se mi v mozku díky nim vybavilo, byla ranní procházka s Endžinkou na cvičáku, kde jsem v této "požehnané" roční době našel páreček rozkvetlých kopretin a to, že navečer po práci jsme byli opět, sice po dlouhé době čítající jeden celý měsíc, na masáži u skvělé paní Zimmermannové. A jak je možné, že dva maxi ořechy v Laďčiných rukách mi připomněli masáž? Ne ne, není to tím, že bysme byli těmi ořechy zmasírovaní, ale proto, že pak vždycky zajedeme aspoň na chvilku za kamarádkou Verčou a jejími chlapy Honzou s Johnym do Napajedel. Oni totiž na zahradě mají veliký starý ořech na kterém se vždy urodí velké množství těchto "maxiplodů" :-) Které jsme potom večer loupali a ty úžasně sladké bílé ořechy si vychutnávali.
No a potom ještě určitě byla odpolední (tedy včera spíš večerní) procházka s Endžinkou, protože jsme si ji tak nějak navykli na dvě procházky denně. Co dalšího zapamatováníhodného se včera o nekonečné středě dělo, si teď vážně nevzpomínám. Jo, ještě jsme včera ráno jeli s kolegou z práce Jirkou na jedno jednání do Otrokovic a vezli jsme Laděnku do práce. No a protože jsme ještě měli chvilku čas, tak nás pozvala na horkou čokoládu :-) Bylo to nádherné zahájení dne.
Takže, aby i další dny nezapadly do mlžného oparu zapomnění tak, jako ta včerejší středa, tak se budeme snažit si to psát poctivě každý den. A co vy? Taky si píšete, abyste si pamatovali ... ?

Dinopark v Kostelci

Pro všechny, kteří se hned chystají do nového Dinoparku, bych jen ráda podotkla, že nic takového zatím bohužel v Kostelci není, takže klíd jako... Sice malý Vojta by znalostmi v druzích dinosaurů určitě předčil nejednoho staršího nadšence. Na dnešní odpoledne jsem byla domluvená s Vendulkou na pokec, tak mě Pavlík u ní cestou na squash vyhodil a protože vím, jak Vojta miluje dinosaury, tak jsem mu jednoho dovezla. Dokonce i vydával opravdové skřeky, no, podle radosti, jakou Vojta měl, jsem se určitě trefila :-) Samozřejmě jsem k němu vzala i lístek s názvem, ale Vojta ho úplně suše pojmenoval, takže mi spadla brada... Na focení mi i půjčil jednoho svého, jak jinak než zeleného, protože zelená je nejlepší :-)


A ještě pro zvědavce přidávám dort, který měly Terezka a Barunka dodatečně k narozeninám. Samozřejmě že ostřílené žokejky nemohly mít jiný dort, než s koníkama, takže nadšení, které bylo při předání, nelze popsat, to bylo něco :-)



A dnešní hitovka? Zase jedna z mých oblíbených vykopávek, dneska trošku pomalejší na dobrou noc...

Dobrý den, lidé kolem nás...

Dneska jsme se s Pavlíkem trošku picli z burčáku, který nám zůstal z víkendu a proto dnes bude krátké psaní.


A tady je ještě jedna fotka z Pavlíkovy ranní procházky, krásná, že?


No a ještě slíbená kapustová fotka :-)


Jinak celou verzi dobrého dne najdete tady. Doporučuju :-)

Neděle

Po včerejší oslavě jsme si trošku přispali. Odpoledne měla Laděnka jízdy, tak jsem sám pokračoval na pergole. Teď už mám nachystané všechny i ty nejmenší kousky kolem komína, už je jenom natřít, pospojovat a nahodit nahoru. A když se dělá něco nového, tak jsem zrovna i komín přetřel novým nátěrem. Po procházce s Endžou jsme udělali toto aranžmá :-)



V podvečer jsme si ještě skočili do kina na novou českou komedii Muži v říji. Proč jsou poslední dobou v upoutávkách na film skoro všechny srandovní scény? Člověk je natěšený, jaká to bude prča a pak tam jen tak sedí a čeká na ty scénky z ukázek. Nicméně tentokrát to nebylo až tak hrozné, i když místy se i tento film tak nějak táhl. Naše "odborné" celkové hodnocení je ale spíš pozitivnější. Možná lovečtí nadšenci vábící zvěř jej budou považovat za geniální ;-)

Velká oslava

Tak už je to zase tady :-) Vždycky kolem poloviny září děláme s rodinou oslavu narozenin. Dřív jsme slavili já se sestrou, teď už druhým rokem i jejich malý Michálek, náš druhý synovec. Oslava bývá u nás na zahradě, protože je ještě celkem teplo. A vždy přijedou s námi posedět i babička s dědou. Nachystáme klobásky a maso na grilování a na pití burčák (kromě nealka pití pro děti a řidiče). Nádherný dárek jsem letos dostal od své Laděnky, i když jsem už od čtvrtka tak trošku něco tušil. Na obědě jsme totiž potkali taťku a ten se tak nějak nechťa prořekl ;-) Ale výsledný pohled na dárek mi fakt vyrazil dech. Dostal jsem celý ostrov s palmou někde v Karibiku ... a k tomu ještě i s truhlou plnou pokladů ...



Samozřejmě, že jsme ho museli hned kuchnout a ochutnat, i když bych se na něho nejraději pořád jenom díval. A byl vynikající :-)


Celé odpoledne bylo nádherné, taková pohodová rodinná oslava. Kluci skákali v trampolíně a i skoro všichni ostatní se tam s něma vystřídali. Krásný den i díky sluníčku, které nás opět nezklamalo.

Tryskopátek

Laďka:
Nevím čím to, ale dneska byl hotový blázinec. V práci lítačka, spousta focení (hlavně miminka v kapustě :-) příště hodím snímek), pak tajfun z Vizůvek, s nima jsem pak jela Pavlíkovi pro jedno překvapení (foto zítra) no a ještě jsem stihla "uvařit" úžasné grilované koleno od Johana :-)
Prostě jednou nádherný i když šíleně rychlý den.


Pavlík:
Tak já teda taky nevím, ale dnešní den byl pro mě naprosto pohodový ...
Ráno jsem byl u doktora a pak na zbytek dne (v podstatě na celý den) jsem si vzal v práci volno. Přijel jsem domů, v klidu jsem posnídal, něco málo si přečetl a trochu pobrouzdal po internetu. Po obědě jsem skočil do obchodu dokoupit pár věcí na zítřejší oslavu a ještě jsem se na chvíli stavil opět na podzimní jarmark. Dal jsem si svačinku - bramborák. Jak Laďka včera psala, oni je tam prostě dělají neodolatelné :-) Seděl jsem na lavičce na náměstí a pozoroval ten mumraj kolem sebe. Sluníčko svítilo, bylo teploučko a chuťové buňky si mlaskaly. Po návratu domů jsem vyrazil s Endžou na odpolední procházku. Potkali jsme sousedku s Endžinčinou kamarádkou Hepčou, tak se nám šlo ve čtyřech líp. Zašli jsme až na rybníky holky trochu vykoupat. Stále svítilo sluníčko, bylo teploučko a krásný klid přírody. Endža si zase jednou trochu zaplavala a byla z toho nadšená.


No a pak už se přiřítila Fábia s vizovickou espézetkou a přivezli mi Laděnku. Ta najednou odkudsi vytáhla grilované koleno (že by z motoru auta?), tak jsem měli o večeři postáráno. A to je konec dnešního krásného pohodového dne. Dobrou noc.