Kulturní pondělí

Venku už je toho čím dál míň k focení, ty naše oblíbené barevné makra už nejsou na každém rohu. Aspoň, že sem tam nějaká pampeliška nám padne do cesty. Jinak nám pondělí uteklo oběma strašně rychle, po návratu domů honem na procházku, protože na 19:00 jsme měli jít na divadlo. Záměrně nepíšu do divadla, protože mi to připadá, jako bychom šli na nějaký těžce stravitelný kus, ale my zásadně chodíme na lehčí, komediální kousky, většinou do auly Baťovy univerzity. Ještě, že pražští umělci zavítají i k nám do Zlína :-) Třeba takový Hrdý Budžes, o kterém nedávno psal Vlk, ten byl fakt parádní. Dneska jsme šli na Můj báječný rozvod s Eliškou Balzerovou. Pěkná komedie, obdivuhodný výkon, kdy jedna herečka "baví" diváky sama, skoro dvě hodiny. Jen nechápu, jak si herci a herečky můžou pamatovat všechen ten text, nezapomenout to, no, já bych herečka být nemohla a když už, tak bych musela těžce improvizovat :-)

A nebudeme dělat nic

A taky že jo. Po ranní procházce Pavlík chystal snídani a než jsme posnídali, bylo skoro 10:00. Tak nějak nám to dopoledne uteklo, udělali jsme něco málo věcí a už jsem chystala oběd, který byl vzhledem k pozdní snídani asi kolem 14:00. Přece nebudeme jako ostatní lidi obědvat v poledne, ne? :-)

A ještě krásný čmelák, který si hodoval v tom krásném slunečném počasí na naší kytce.


A konečně finální foto naší pergoly, ještě detaily kolem komína, ale to musí klempíř, takže Pavlík má hotovo, uděláno :-) No a my vyrážíme na odpolední procházku s naším nedočkavým psem a jdeme si užít zbytek krásného nedělního odpoledne :-)


Pozn. Pavel:
Ne ne, já jsem ještě neskončil. Pro velký úspěch přidám ještě jeden díl ságy. Než přijde onen klempíř, musím dodělat ty šikminy kolem komína ;-)

Pracovní sobota

Sobota nám zase krásně vyšla, hezké počasí, teplo, no paráda. Protože jsme potřebovali ještě dokoupit pár věcí, Pavlík ráno sedl do auta a zajel na nákup a já jsem zatím vyrazila s Endžinkou na ranní procházku. Bylo nádherně, sluníčko svítilo, Ednža poslouchala jako hodinky, prostě začátek víkendu na jedničku.


K tomu všemu ještě Pavlík chystal oběd, svou specialitu, Peruánské brambory. Moc dobře ví, že jak řekne brambory, tak na to slyším :-) Už mi je jednou chystal, tak dva roky zpátky a dnes si to zopakoval. Jen s malýma úpravama. Brambory se vaří ve slupce a pak se jen oloupou, rozříznou a přelije se to lehce pikantní směsí a já, protože jsem si to samozřejmě nepamatovala, tak jsem brambory uvařila klasicky, ale to na chuti nic neubralo. Lehce pikantní to nebylo, bylo to spíš lehce lišoidní, ale co, to nás nezabije, hlavně, že to byla mňamka.


Tady je ještě poslední snímek, před finálním dokončením naší telenovely, aneb nekonečné pergoly a protože je Pavlík šikovný, tak do večera to určitě má :-)


Na večer jsme si ještě zarezervovali lístky na Ulovit miliardáře a musím říct, že jsem čekala víc komedii, ale asi je to docela výstižné a docela to svým způsobem komedie je. Takže zase jednou film, který byl celkem dobrý a vydrželi jsme až do konce :-)

Opět tryskopátek

Dnešní den byl z pohledu našeho volna velmi krátký. Po dlouhém pracovním čase jsme skočili nakoupit a honem s Endžou na odpolední procházku, než se úplně setmí. To jsme ale až tak moc nestihli, takže pro focení byl potřeba blesk, který udělal z Endži krvelačného tvora sápajícího se po mojí ruce :-)


A já ještě přidávám jednu fotku z práce, protože se za mnou po delší době stavila Sonička na kafe a její Davídek je celkem vychlámaný model, tak jsem hned využila příležitosti a vyzkoušela další nové fotopozadí.

Pracovní

Dneska jsme vstávali malinko dřív, protože jsem potřeboval být brzy v práci. Po víc než roce jsme měli vedení firmy předvést nový funkční prototyp. A já, jakožto zodpovědná osoba, za celý vývoj. Už od rána byl v práci frmol, jak už to tak bývá, na poslední chvíli se objeví spousta problémů, které dřív nebyly. I nás tedy tato část neminula a tak jsem dodělávali a dopilovávali jak diví. Naštěstí se předvádělo až odpoledne, takže nějaký ten čas jsme ještě měli. Po obědě jsme byli už všichni netrpěliví. Jak to dneska dopadne? Pojede všechno i bez generálského efektu? Sice hned při první předváděné akci nastal drobný zádrhel a jak pan šéf podotknul: "A to jsem se toho ještě ani nedotkl", ale nakonec všechno proběhlo k celkem slušné spokojenosti všech zůčastněných. Pravda, sem tam něco nebylo úplně super, ale na prototyp velice dobré. No a na úplný závěr mi pan nejvyšší podal ruku a poplácal mě po rameni. To tričko, co jsem měl dnes na sobě, nenechám ani vyprat, zarámečkuju si ho a asi si ho někde doma vystavím :-) No, každý nemá na tričku otisk ruky majitele firmy od chlapského poplácání za dobře odvedenou práci.
A co že jsme to teda vlastně dělali? Ti, co mě znají, tak ví, že mám v práci na starosti parkovací systémy. Takže ty prototypy byly nových výdejních stojanů a automatické pokladny. Na fotce bohužel nejsou až tak moc vidět, protože v popředí je to důležitější - náš pracovní tým, bez kterého by to všechno nebylo možné ani udělat ani stihnout.


Pozn. Laďky:
Jako dnešní hit jsem vybrala karaoke verzi, přímo k fotce, takže všichni dohromady :-)
Ale jinak Pavlíka miluju :-)

Tak už se nám ochlazuje

Vypadá to, že víkendem jsme si užili to největší teplo a sluníčko a už nám začíná podzim. Ne, že by se mi nelíbil, ale teplo je prostě teplo :-) Proto jsme i dnešní fotky udělali á la plážový povaleč. Sice oděv tomu neodpovídá, ale nadšení nám rozhodně nechybělo.
No a protože je středa, už se nám to zase víkendí :-)



A dnešní hit? Pochází z hodně kvalitního roku, jako moje maličkost, že :-) a kdo už někdy viděl reklamu na Kinder Bueno, bude znát...

Nejkratší den týdne

Tomu říkám týden, jen čtyři pracovní dny... Pohoda... Ráno jsem se ještě byla stříhat, takže jsem do práce dorazila kolem půl dvanácté, hned byl oběd a než jsem se pořádně rozkoukala, už jsem měla padla.
Škoda, že to tak není častěji :-) Sice jsem houby udělala, ale občas je potřeba mít klid a nepřehánět to.

Když jsme dorazili domů, tak jsem nic netuše nakráčela do kuchyně a jak jsem zrovna něco vykládala, tak mi spadla brada, protože tam byla nádherná kytka. Jak to sakra ten Pavlík dělá, že to všechno stíhá a má to tak zmáklé? K prvnímu výročí svatby jsem od něj dostala krásné náušnice s perličkama a protože jsme byli na samotě u lesa, tak kytku jsem ani nečekala. Jenže Pavlík si pěkně počkal na dnešek a udělal mi krásné překvápko. Takže ještě jednou, děkuju Pavlíku :-) Dnešní den byl naprosto úžasný...




A dnešní hit? Pro Pavlíka... Nothing compares to you...