Takový běžný pracovní den
Jak Laďka včera napsala, tak je někdy sakra těžké vymyslet, co sem z toho dne dát. A kdyby ze dne. Přes den jsme v práci a tak se volný program pohybuje v řádu hodin. Takže jsme dneska zkusili na procházce vyfotit Endžu v běhu, jak se řítí za hozenou hračkou. Na to horko, které přes den bylo (ve městě 34, u nás jenom 32), to byl od ní skvělý výkon.
Po procházce jsme jak jinak než skončili v bazénu. Ale aby ten náš blog nebyl pořád dokola o jednom a tom samém, tak dneska žádná fotka z bazénu nebude. Za to jsem po okoupání zapózoval před Laďčiným foťákem ve slušivém oblečku domácího kutila.
Ale vážně, opravdu jsem aspoň chvilku v dílně pracoval. Vyrábím ochranný přístřešek pro naše kanadské borůvky proti nenechavým ptákům. Loni nám sežrali celou úrodu ze dne na den, parchanti jedni ... Ale jinak je máme rádi a v zimě je krmíme. Ale jak jde o borůvky, tak to neznáme bratra. Asi budu muset něco do příštího roku vymyslet aji na třešně. Letošní úroda taky vzala za své (všech 10 třešní). Ještě, že máme kamaráda Jirku a jeho gigantické šťavnaté třešně. Tímto mu ze srdce děkujeme a ještě jednou přejeme všechno nejlepší k letošnímu jubileu.
Jo a večer zase přišla bouřka, ale byla ještě celkem daleko, takže ani fotky blesků dneska nebudou :-)
I muži mají své dny, aneb kdo si hraje, nezlobí 2.díl
Dnešní fotka je vlastně ze včerejška, je to dojezd Pavlíka, takhle ustlal postel v ložnici a já jsem jen večer zírala, co to tam je za nocležníky :-) Ano, máme polštářky s Večerníčkem, ano, nestydíme se za to. Ba naopak, jsme na to hrdí a měnit to nehodláme :o)
Obdivuju všechny, co si píšou blog a mají pořád nápady co tam psát, jakou fotku, zážitek, občas se třeba nic zajímavého nestane a když vymýšlíme co tu dát, abychom si ten den někdy připomněli, je to sakra těžké...
Naštěstí se dneska večer přihnala bouřka, Pavlík na chvilku (asi na 3/4 hodiny) stoupl do okna a už to bylo.
Fotografická a hřibová show (aneb příběh jedné blondýny...)
Dneska jsme si trošku přispali a celý den byl ve znamení zpomalenosti. Šli jsme si na zahradu zkontrolovat, jak nám rostou rajčátka a zjistili jsme, že už jsou 3 žluté zralé. Jako správný profík a zapálená blogistka jsem vzorně cherry rajčátka zdokumentovala a každý jsme jedno sežrali. Když jsem si chtěla na foťáku prohlídnout úlovky, zjistila jsem, že jsem si do něho tak nějak zapomněla dát kartu. Tak jsem pro ni rychle běžela, jenže na keříku už zbylo jen jedno poslední rajčátko. Prostě blondýna ... to bude určitě tím čtvrtečním melírem ;-)
Pro vylepšení fotoúlovků jsme s Endžinkou vyrazili na procházku do lesa. Protože všichni říkají, jak všude rostou, vzali jsme si s sebou i košík. Jako správní houbaři jsme vyrazili už ve tři hodiny odpoledne. No, náš úlovek vidíte sami ...
Pár babek, několik praváků a 2 kozáci. Na večeři jsme už ze včerejška měli naplánované Pavlíkovy úžasné palačinky plněné dušenýma hříbkama. Pro jistotu jsme si ale už v pátek koupili v obchodě pár žampiónů. Hříbky jsem podusila, ale při konečné ochutnávce jsem zjistila, že jsou nějaké hořké - kdo na fotce najde toho viníka, uděláme mu palačinky jako bonus :-) Bohužel šel celý obsah pánvičky do koše a Pavlík valil do obchodu nasbírat nové hřiby. Na druhý pokus už bylo vše, jak má být. Palačinky byly vynikající. Byly tak rychle pryč, že jsem je už ani nestihla vyfotit.
Konečně zase volno ...
Přiblížil se víkend, tak nemusíme jít brzo spát. Proto nám zbyl čas doplnit chybějící dny v naší elektronické kronice. Aby nám šla práce lépe od ruky, nemůže u toho chybět sklenička Bellini, tentokrát ale v červené podobě s názvem Rossini. K tomu se nám ještě v podvečer na obloze vykouzlila krásná duha. Obě události ale nemají nic společného ... :-)
