Motýlí lov
Z práce jsme přijeli opět pozdě, protože bylo potřeba dokoupit pár nezbytně nutných věcí na sobotní dámský mejdan. Vyrazili jsme s Endžou na procházku a jako už po tolikáté jsme přemýšleli, co zajímavého dáme dnes na blog. Volej k nebi přání a příležitost si Tě sama najde... A možná to vezme rovnou útokem, jako dneska nás. Laďka uviděla od sluníčka krásně nasvícený pás trávy a hned tam běžela Endžu navelet, aby mi spolu zapózovaly ve večerním sluníčku.
A v tom se to stalo. Útok přišel nečekaně ze vzduchu. Na Laďku zaútočil motýl a hned se na ni na chvilku posadil. Pak přiletěl druhý a další a všichni se honili a lítali kolem Laďky. Té se to natolik zalíbilo, že celá nadšená zůstala nehybně jako socha stát ozářená večerním sluníčkem a z motýlků se stala kořist. Laďka je vábila, aby si na ni sedli a já abych to mohl všechno vyfotit. Schválně, kdy na vás naposledy sedl motýl? Na mně sedl dneska, bohužel jsem foťák zrovna držel v ruce a jen jsem si ten zvláštní pocit vychutnával...
A jak si to užívala Laďka? Její nadšený výraz vidíte na fotkách. Co bohužel nevidíte, je její husí kůže, když jí motýl sedl na hlavu, nebo na rameno...
Volný čtvrtek
Dneska byl čtvrtek a to k nám vždycky jezdívají na návštěvu Horáci ... teda spíš Horákyně, protože taťka Jirka má celkem cestovní práci. Tentokrát se ale předem omluvily, že teprve dneska se vrací z Čech, kde mimo jiné byly o víkendu na Princeznovském bále na zámku Hluboká nad Vltavou. Já jsem taky Laďce zmizel, protože už měsíc chodím pravidelně ve čtvrtek hrávat squash. Dneska jsem si sice ve spěchu zapomněl vzít foťák, příště to napravím, ať mám důkaz, že nekecám :-)
A dneska jsem měl ještě jeden důvod k radosti. Protože jsem na squashi nebyl asi 3 roky, tak jsem Radkovi nechal v červenci náskok a říkal jsem mu, že od srpna už začnu vyhrávat i já. A přesně jak jsem řekl, tak jsem taky udělal. Takže dneska první výhra :-) A za odměnu si o víkendu posbírám dozrávající ostružiny z naší zahrádky.
Dneska si ale udělal radost i Laděnka a pořídila si na sebe pár parádních kousků. Aspoň jeden i obrazem.
Pozn. Laďky: Sice nevím, jak moc takovou krásu unosím, ale radost z toho mám velkou :-) Do práce v korzetu a v sukni asi chodit nebudu, ale po svatbách lítám často, tak budu aspoň sem tam za dámu :-)
Psí amok 2
Středa, láme se týden, víkend se blíží a volno s ním :-) Dnes jsme se vypravili na procházku trošku později, sousedům ještě zdrhnul Lord a šel s náma, tak se teda Lenka vydala taky, co už... Endžinka byla spokojená, opět měla partnera na škubání a oba pejsani se vyřádili. Pro ty, co mě podezřívají, že tu schválně dávám fotky, kde Endža vypadá jako příšera, bych ráda podotkla, že za to nemůžu, ona prostě příšera je :-) Tady je teda další psí amok...
No a ještě jedna fotka jako důkaz, že i inženýři pracují manuálně :-) To když Pavlík vyvážel trávu z mého pondělního sekání...
Psí amok 1
Na dnešek jsem byla domluvená s kámoškou Luckou, že dojede na besedu, protože jsme se dlouho neviděly. Pořídila si nového pejsáka, jmenuje se Gino a má tři měsíce. Taky se chtěla mrknou na nějaké naše fotky a to bych nikam táhnout nechtěla, proto jsem navrhla, že posedíme u nás doma, Endža s Ginem se vyřádí a bude to lepší, než někde v restauraci. Když jsme přijely k nám domů, Lucka otevřela kufr auta a vyndala Gina. Na to se přiřítila naše Endža a chudák Gino naskočil zpátky do kufru... Tak jsme ho teda znovu vytáhly a po nějaké době se osmělil a začal to zkoušet na Endžu. Potom se teda škubali celou dobu a nevím, kdo byl víc utahaný.
Odpoledne bylo příjemné a příští sraz pejsanů bude ve Vizůvkách, kde Lucka bydlí s Markem, kterého zatím ještě osobně neznám, ale uděláme si tam někdy výlet a poznáme se všichni :-)
P.S. I když to vypadá hrůzostrašně, po této návštěvě přežila všechna obě zvířata, viz poslední fotka, kde jsou oba pejsani spokojení a utahaní... :-)
Rychlá rota zasahuje
Válendo grando nám skončilo a protože tráva byla přerostlá, bazén potřeboval vyčistit, tak jsme se s Pavlíkem po procházce vrhli do práce. Já jsem nastartovala sekačku a kmitala jsem, abysme měli pěkný trávník a Pavlík si vlezl do bazénu a čistil. Ono se to nezdá, ale je to docela dost práce. Doufám, že nám teď zase nějakou dobu vydrží čistý. Jinak se dnes nic zajímavého nestalo a doufám, že úterý bude klidnější a že si toho bazénu pěkně užijeme :-)
Neděle aneb sobota v bleděmodrém...
Po sobotním válendu jsme si dali budíček na hodně brzy, abysme dohnali to, co jsme v sobotu nestihli. Samozřejmě se nepovedlo a vstávali jsme opět pozdě. Víme, že to není fér k těm, co je děti budí brzy, ale nechte nám trochu radosti z pospání, taky nás to jednou čeká :-)
Nedočkavá Endža už nás hypnotizovala, ať už jdeme, takže jsme s ní vyrazili ven. Bylo krásné ráno, sluníčko nám svítilo, co ještě víc chtít... Pavlík honem fotil kdejakou kytku a brouky, abysme měli co dát na blog. Tady je jedna fotka na ukázku.
Na cestě domů jsme ještě uviděli v potoku žábu, i když byla dobře maskovaná, protože voda byla ještě zelenější než ona.
Po obědě jsme vyrazili na nějaké pojížďky a zakončili jsme to u mě v práci, kde mi Pavlík smontoval stojan na oblečky vlastní výroby. Děkuju, poklade můj :-)
Taky jsme dostali hromadu broskví a protože se musely zpracovat co nejdříve, vymýšlela jsem, co upéct, až si Pavlík vymyslel tvarohové knedlíky... Kdo mě zná, ví, že tohle není moje silná stránka, ať už uvaření, nebo snězení. Ale co bych pro miláčka neudělala, že... Když jsem ho svými argumenty neodradila, tak jsem ho aspoň zapojila a podle kuchařky jsme jako pejsek s kočičkou vařili. Kupodivu to nebylo až tak složité a poměrně rychle bylo hotovo a musím uznat, že Pavlík měl pravdu a že je to dobrota. Tady už jen fotka spokojeného strávníka :-)
PS: A hádejte, kolik broskví jsme zpracovali? Celé tři broskve... Hm, to nevím, co uděláme se zbytkem...
