Kytkový amok

Po včerejší návštěvě u Vendulky mě chytil dneska amok. Koupila jsem čtyři nové kytičky a večer jsem si hrála na zahradníka. Nevím, jak to Vendulka dělá, ale ta kdyby zasadila zaječí bobky, tak jí to nakvete jak orchidea největší... Když kupuju kytky domů, tak se hlavně starám, která toho nejvíc vydrží, protože občas tu péči přeženu, nebo zapomenu a proto mám ráda nezmary :-) A nebo všelijaké podivné pakytky, to je moje. Takže hurá do toho a zase máme spoustu zeleně doma.

Přijela pouť

Schválně, kdy naposledy jste byli na pouti? My asi tak před 20 lety ;-) Takže ta dnešní v Kostelci byla pro nás s Laďkou první v našem společném životě.
Byli jsme pozvaní k Vendulce a Pavlovi na oběd ... byl výborný, stejně tak jako celý den. A její domácí chleba s vajíčkovou tlačenkou byly velice chutnou tečkou za dnešním dnem.
Když jsme na pouti mezi všemi těmi stánky a hlavně davem lidu uviděli cukrovou vatu, vrhli jsme se na ni jak malé děcka. Nechápu, jak jsem bez takové lepivé dobroty mohl tak dlouho vydržet. Pochopitelně jsme jezdili i na autíčkách. Velký řetízkáč, shaker nebo kladivo už pro nás nejsou to pravé lákadlo, ale autíčka, ty jo. Jezdil jsem jak Fittipaldi, vedle na sedadle Laděnka a s ostatními jsme řádili jak desetiletí. Naráželi jsme do sebe, doháněli jsme se, no prostě super zábava. Ten, kdo něco tak užasného vymyslel, musel být duchem bezva dítě :-)



Ještě jsem si užila Borůvku, fenku vipeta od sousedů, když se na mě vrhla a to zvíře bych teda nenazvala psem, ale spíš záchvatem. Ale záchvat je to milý a s mou láskou ke zvířatům nešlo se s ní nepomazlit. Sice jsem utrpěla pár šrámů, ale na to už jsem zvyklá, protože jsem abnormálně šikovná :-)


A kdo by chtěl vidět, jaké krásné srdce mi Pavlík koupil na pouti, může mrknout k Vendulce :-)

Dlouhá úspěšná sobota

Je 7:00 ... budíček ... vstávat :-) Abysme toho hodně stihli, tak byl budíček na naše poměry opravdu brzo. Po ranní procházce a snídani jsme dopoledne udělali doma pár drobností, které na nás už chvíli čekaly. Pak jsem sedl k počítači a objednal barvu na krb. Když už byl ten stroj puštěný, podívali jsme se, co dávají večer v kině a vybrali si jeden film. Abysme všechno hezky stihli, vyrazili jsme na odpolední procházku s Endžou trochu dřív. Sice nebylo úplně hezky, ale spousta sousedů byla na zahradě. Tak jsme se zakecali čtvrt hoďky tam u těch, 10 minut u dalších a nakonec jsme ještě potkali Giulii, která taky byla zrovna na procházce. Čas běžel a ještě před kinem jsem chtěl zase aspoň kousek pokročit s pergolou. Nakonec se povedlo, nahodil jsem všechny latě, které jsme měli nachystané, rozpočítali tašky a sepsali chybějící kousky. Práce mi šla pěkně od ruky, protože o podávání nářadí a tašek se mi starala moje velice šikovná asistentka Laďka.


Jako večerní film jsme si v kině vybrali Návrh. Je to romantická komedie a opravdu pěkný povedený odpočinkový film pro relax a zasmátí. Po návratu domů jsem byl s dnešním dnem a jeho náplní naprosto spokojený a mohli jsme jít v klidu spát.
A toto je Endžin obvyklý výraz (úsměv, i když to tak nevypadá), když jí řekneme, že půjde spinkat a ona to na nás zkouší s tímhle příšerně blaženým výrazem, abysme ji nechali tak, kde je a případně ji ještě škrábali a hladili...

Trocha temperamentu do toho deště

Laďka: A dneska začneme rovnou písničkou, trocha mexického temperamentu, do deštivého dne by neuškodila :-) To je něco na mně, prostě jak ji uslyším, úplně ožiju. A třeba je to inspirace na nějakou budoucí dovolenou, kdoví...
Ráno na procházce jsem obhlížela opět hřiby a našla jsem dva, tak jsem si je pěkně zamaskovala, aby mi je nikdo nevyfoukl :-) A taky jsem našla pár lesních jahod a o jednu se i podělím...


Pavel: Dneska ráno by to nebylo nic pro mě. Bolel mě celý člověk, hlava, žaludek jak na vodě. Kdyby to bylo aspoň po nějaké pořádné pařbě, ale ono si to přijde jenom tak. Naštěstí jsem měl v práci napsanou dovolenou, tak jsem dopoledne zůstal v posteli. Laďka byla taky doma a zrovna na dnešek se domluvila s kamarádkou Lidkou, že se u nás staví. Laďka jí vyrazila naproti na zastávku. Vzala sebou aji Endžu a ta nevěřila vlastním očím ani uším, že půjde ráno už na druhou procházku :-) Vzbudil jsem se až kolem 11, cítil jsem se mnohem líp, tak jsme vyrazili na oběd do naší oblíbené restaurace U Kajmana. Laďka mě ještě předtím objednala na odpoledne na masáž a do infra sauny, tak to už jsem se moc těšil, protože minulou jsme museli kvůli protažené služební cestě zrušit. Po obědě jsem zašel na chvíli do práce, připravit se na pondělní výjezd. Kdyby tak podobně probíhala práce každý den, to bych si nechal líbit ;-) Na masáži jsem si krásně odpočinul a už jsem byl zase jako zdravý a jako nový. A když jsem přijel domů, tak mě čekal ten nejúžasnější štrůdl, jaký si jenom dovedete představit. Domácí, od Laděnky :-)

Já se vznáším...

Obě fotky jsou z dnešní ranní procházky. To by jeden nevěřil, co je všude havěti a jak se to dobře fotí...



Dnešní den jsem tak nějak proležela, pokoušel se o mě nějaký bacil, ale já se nedám, bacila přemůžu :-)
Celý den jsem se těšila na Pavlíka, až se mi vrátí z práce a udělá mi slíbené palačinky s hříbkama, no, ani jsem to nestačila vyfotit, jak to bylo dobré... Prostě Pavlík umí.
Dnešní písnička docela vystihuje "můj stav" a doufám, že mi vydrží, jak dlouho to jen půjde... No a to je konec dnešní mé ódy na manžela :-)

Domácí dovolená

Musím říct, že mi volno bodlo. Sice jsme nikam nevyrazili, ale já jsem zůstala doma, do konce týdne si budu lenošit. No, lenošit... Doma je spousta práce, kterou nějak za běhu nestíhám, tak aspoň něco pozvládám. A taky je moc příjemné vzít si volno a prostě odpočívat, to je docela luxus, který jen tak nejde. Pokud je potřeba, záskok mám, ale snažím se to nezneužívat. Pavlík bohužel musel do práce, tak jsme si aspoň ráno trošku pospali a potom, co Pavlík ráno odjel, jsem si udělala svoje oblíbené lattéčko a vyrazila s Endžou na procházku. Bylo nádherně, svítilo sluníčko a já jsem si užívala volna.
Přes den jsem zvládla docela hodně věcí, uteklo to rychle a protože jsem očekávala odpoledne Horákyně alias uragán z Vizovic, vypravily jsme se s Endžou na další, odpolední procházku.


No a jak je u mě zvykem, když si vyrazím v žabkách, samozřejmě, že se budu někde sápat do svahu na hřiby, že jo... Jen co jsme vyrazili, uviděla jsem pod stromem malý hřib. Přece ho tam nenechám, ne? Když už jsem ho vůbec uviděla. Tak jsem se teda statečně drápala do kopečka a plížila se pod stromama, ve dřepu, víc místa tam nebylo a hledala jsem další. Přece tam chudák nebude sám, ne? A taky že ne. Kousek vedle byl další a to už jsem byla nadšená z takového úlovku. Nakonec jsem jich našla pět, krásných a při cestě dolů, málem po zadku, jsem ještě uviděla pořádně veliký a to už jsem teda vymýšlela, jakou dobrotu z toho uděláme (viděla bych to na Pavlíkovy úžasné palačinky s hřibama).


Jen co jsme se vrátily domů, už se přihnal uragán :-) Terezka i Barunka se vrhly na trampošku a my s Míšou jsme měly chvilku klidu na pokec. Do toho dorazil domů i Pavlík a mohlo se jít do bazénu. To byl zase rachot... Pak holky zase vlítly na trampolínu a Pavlíka si vzaly sebou, hlavně Terezka ho zaměstnala :-) No, zaměstnala... Jak je vidět, Pavlík jen sedí a pohoda. Zajímavé je, že když si Terezka hraje třeba se mnou, tak u toho rozhodně nesedím, nebo neležím. Ale když si hraje s Pavlíkem, tak si hrají třeba na nemocnici, u čeho teda Pavlík leží a podobně.


Barunka má v těch zvířatech asi trošku chaos, protože se snažila osedlat si Endžu a pravděpodobně si myslela, že je to přinejmenším Šemík... Možná by, Míšo, nebylo od věci, vysvětli jí, jaký je rozdíl mezi koněm a psem... Co Ty na to? :-)


Díkybohu ji to záhy zmohlo a padla jak podťatá...


No a písnička dne? Když jsem kdysi uviděla reklamu na Mattoni, tahle písnička mi vlezla do hlavy a nemohla jsem se jí zbavit a hledala jsem co to je, až jsem našla. Samozřejmě za to mohla i moje slabost pro vše italské a tak si dneska dáme panenku, aneb La bambola.

A máme po dovolené...

Jak už jistě všichni víte, dneska ráno zbankrotovaly Sky Europe. Bohužel jsme s nima měli letět do Paříže, na delší víkend. No, nedá se, naštěstí to stálo jen pár euro. Když jsme dneska hledali náhradní let, nad cenama jsme se rozhodli, že to nebudeme lámat přes koleno a prostě si uděláme dovču tady v Česku. A Paříž? Ta nám neuteče, příští rok se tam určitě podíváme a budeme obdivovat všechny její krásy... Zatím si budeme pouštět tuhle písničku a třeba už brzy si ji budu zpívat přímo na Champs-Elysées... (komu se zdá být písnička povědomá, může si poslechnout i její českou verzi)

Taky jsem si dneska udělala radost a koupila krásný věneček na dveře. Pořád si sice říkám, že si ho vyrobím, ale kde mám vzít čas na shánění věcí na něj, na samotnou výrobu... no, třeba další už bude made in doma :-)