Volare cantare

Tak jako mi občas v některé dny připadá, že uletí a snad nic zajímavého se nestačí stát, tak dnešek byl plný zážitků. Můj oblíbený krátký den, takže jsme dorazili domů brzy, Pavlík se bohužel sbalil a odfrčel na squash. Já jsem zatím čekala na náš oblíbený uragán z Vizovic (to je taky už jak telenovela, co?) a ještě, než holky dorazily, tak jsem blikla naši okrasnou trávu, která nám tak nějak přerůstá, ale proti té obloze, to nemá chybu, bylo fakt nádherně.


Samozřejmě, že jak Horákyně dorazily, tak se Terezka s Barunkou vrhly na trampošku a střídaly to s přetahováním se s Endžou. Míša je sice krotila, ale po mém vysvětlení, že Endža je nadšená, že se jí někdo věnuje, že ji to neotravuje, ba naopak, to vzdala :-) No, sluníčko nám brzy zapadlo a trošičku se ochladilo, takže jsem zavelela k přesunu domů, do tepla. Doma jsem holkám vysypala kyblík dřevěných kostek (ano, jsem vybavená na dětské návštěvy, holt praxe) :-) a holky stavěly hrady a stáje a podobně. Jo, díky moc, Vendul, za inspiraci s Tyčkoněm, budu vyrábět dva, jednoho pro Teréz a druhého pro Barču, protože jsou staré koňačky a Tyčkůň je prostě nadchnul :-) Samozřejmě, že to patřičně zdokumentujeme, protože to bude výkon hodný fotky :-)


Kolem sedmé už holky čekaly na Pavlíka, kdy konečně dorazí ze squashe a taky se dočkaly. Popřály mu k narozkám a tímto ještě jednou děkujeme za dary, mikina je parádní a vínečko se hodí vždycky, obzvlášť bílé, mňam :-)


A ještě jsem stihla udpéct foccaciu a naservírovat na ochutnávku ještě takhle navečer. Začali jsme sledovat pořad S Italem v kuchyni, no u nás je to spíš S Italkou v kuchyni, občas, když se rozjedu, tak bych řekla, že Pavlík zírá :-) To jak si k vaření pustím třeba L'italiano, to je pak něco... Hádám, že můj zpěv musí být slyšet na hony daleko... Mám prostě slabost pro všechno italské, takže vaření s Italem se mi trefilo do noty. Je to udělané lehkou formou, italskou kuchyni můžeme oba, takže hurá zkoušet dobroty! A k foccacie už nám chybí jen prosciutto, mozzarella a rucola. Příště vychytáme všechny detaily a hostina bude veliká :-) Dobrou chuť všem... Teda dobrou noc a doufám, že nebudete slintat do polštáře :-)))

Kulturní pondělí

Venku už je toho čím dál míň k focení, ty naše oblíbené barevné makra už nejsou na každém rohu. Aspoň, že sem tam nějaká pampeliška nám padne do cesty. Jinak nám pondělí uteklo oběma strašně rychle, po návratu domů honem na procházku, protože na 19:00 jsme měli jít na divadlo. Záměrně nepíšu do divadla, protože mi to připadá, jako bychom šli na nějaký těžce stravitelný kus, ale my zásadně chodíme na lehčí, komediální kousky, většinou do auly Baťovy univerzity. Ještě, že pražští umělci zavítají i k nám do Zlína :-) Třeba takový Hrdý Budžes, o kterém nedávno psal Vlk, ten byl fakt parádní. Dneska jsme šli na Můj báječný rozvod s Eliškou Balzerovou. Pěkná komedie, obdivuhodný výkon, kdy jedna herečka "baví" diváky sama, skoro dvě hodiny. Jen nechápu, jak si herci a herečky můžou pamatovat všechen ten text, nezapomenout to, no, já bych herečka být nemohla a když už, tak bych musela těžce improvizovat :-)

A nebudeme dělat nic

A taky že jo. Po ranní procházce Pavlík chystal snídani a než jsme posnídali, bylo skoro 10:00. Tak nějak nám to dopoledne uteklo, udělali jsme něco málo věcí a už jsem chystala oběd, který byl vzhledem k pozdní snídani asi kolem 14:00. Přece nebudeme jako ostatní lidi obědvat v poledne, ne? :-)

A ještě krásný čmelák, který si hodoval v tom krásném slunečném počasí na naší kytce.


A konečně finální foto naší pergoly, ještě detaily kolem komína, ale to musí klempíř, takže Pavlík má hotovo, uděláno :-) No a my vyrážíme na odpolední procházku s naším nedočkavým psem a jdeme si užít zbytek krásného nedělního odpoledne :-)


Pozn. Pavel:
Ne ne, já jsem ještě neskončil. Pro velký úspěch přidám ještě jeden díl ságy. Než přijde onen klempíř, musím dodělat ty šikminy kolem komína ;-)

Pracovní sobota

Sobota nám zase krásně vyšla, hezké počasí, teplo, no paráda. Protože jsme potřebovali ještě dokoupit pár věcí, Pavlík ráno sedl do auta a zajel na nákup a já jsem zatím vyrazila s Endžinkou na ranní procházku. Bylo nádherně, sluníčko svítilo, Ednža poslouchala jako hodinky, prostě začátek víkendu na jedničku.


K tomu všemu ještě Pavlík chystal oběd, svou specialitu, Peruánské brambory. Moc dobře ví, že jak řekne brambory, tak na to slyším :-) Už mi je jednou chystal, tak dva roky zpátky a dnes si to zopakoval. Jen s malýma úpravama. Brambory se vaří ve slupce a pak se jen oloupou, rozříznou a přelije se to lehce pikantní směsí a já, protože jsem si to samozřejmě nepamatovala, tak jsem brambory uvařila klasicky, ale to na chuti nic neubralo. Lehce pikantní to nebylo, bylo to spíš lehce lišoidní, ale co, to nás nezabije, hlavně, že to byla mňamka.


Tady je ještě poslední snímek, před finálním dokončením naší telenovely, aneb nekonečné pergoly a protože je Pavlík šikovný, tak do večera to určitě má :-)


Na večer jsme si ještě zarezervovali lístky na Ulovit miliardáře a musím říct, že jsem čekala víc komedii, ale asi je to docela výstižné a docela to svým způsobem komedie je. Takže zase jednou film, který byl celkem dobrý a vydrželi jsme až do konce :-)

Opět tryskopátek

Dnešní den byl z pohledu našeho volna velmi krátký. Po dlouhém pracovním čase jsme skočili nakoupit a honem s Endžou na odpolední procházku, než se úplně setmí. To jsme ale až tak moc nestihli, takže pro focení byl potřeba blesk, který udělal z Endži krvelačného tvora sápajícího se po mojí ruce :-)


A já ještě přidávám jednu fotku z práce, protože se za mnou po delší době stavila Sonička na kafe a její Davídek je celkem vychlámaný model, tak jsem hned využila příležitosti a vyzkoušela další nové fotopozadí.

Pracovní

Dneska jsme vstávali malinko dřív, protože jsem potřeboval být brzy v práci. Po víc než roce jsme měli vedení firmy předvést nový funkční prototyp. A já, jakožto zodpovědná osoba, za celý vývoj. Už od rána byl v práci frmol, jak už to tak bývá, na poslední chvíli se objeví spousta problémů, které dřív nebyly. I nás tedy tato část neminula a tak jsem dodělávali a dopilovávali jak diví. Naštěstí se předvádělo až odpoledne, takže nějaký ten čas jsme ještě měli. Po obědě jsme byli už všichni netrpěliví. Jak to dneska dopadne? Pojede všechno i bez generálského efektu? Sice hned při první předváděné akci nastal drobný zádrhel a jak pan šéf podotknul: "A to jsem se toho ještě ani nedotkl", ale nakonec všechno proběhlo k celkem slušné spokojenosti všech zůčastněných. Pravda, sem tam něco nebylo úplně super, ale na prototyp velice dobré. No a na úplný závěr mi pan nejvyšší podal ruku a poplácal mě po rameni. To tričko, co jsem měl dnes na sobě, nenechám ani vyprat, zarámečkuju si ho a asi si ho někde doma vystavím :-) No, každý nemá na tričku otisk ruky majitele firmy od chlapského poplácání za dobře odvedenou práci.
A co že jsme to teda vlastně dělali? Ti, co mě znají, tak ví, že mám v práci na starosti parkovací systémy. Takže ty prototypy byly nových výdejních stojanů a automatické pokladny. Na fotce bohužel nejsou až tak moc vidět, protože v popředí je to důležitější - náš pracovní tým, bez kterého by to všechno nebylo možné ani udělat ani stihnout.


Pozn. Laďky:
Jako dnešní hit jsem vybrala karaoke verzi, přímo k fotce, takže všichni dohromady :-)
Ale jinak Pavlíka miluju :-)

Tak už se nám ochlazuje

Vypadá to, že víkendem jsme si užili to největší teplo a sluníčko a už nám začíná podzim. Ne, že by se mi nelíbil, ale teplo je prostě teplo :-) Proto jsme i dnešní fotky udělali á la plážový povaleč. Sice oděv tomu neodpovídá, ale nadšení nám rozhodně nechybělo.
No a protože je středa, už se nám to zase víkendí :-)



A dnešní hit? Pochází z hodně kvalitního roku, jako moje maličkost, že :-) a kdo už někdy viděl reklamu na Kinder Bueno, bude znát...