Pracovní sobota

Tak už mi nastal vánoční záběr, ode dneška každou sobotu až do Vánoc pěkně focení... Naštěstí mě to baví, sice volno by bylo lepší, ale to se nedá, po Vánocích bude volna habaděj :-) Ráno bylo teda nádherně, svítilo sluníčko a když jsem vykoukla z obýváku, tak jsem uviděla ptačí budku a to mi připomnělo, že budu muset zase začít sypat ptáčkům.


Po loňské zimě jsme sice měli záhon pod budkou plný naklíčených semínek, co ptáci vyhrabali z budky ven, ale co, hlavně, že měli posvícení :-)

Focení probíhalo celkem v pohodě, pár stávkujících dětí se umoudřilo a nakonec to uteklo hodně rychle a už si pro mě Pavlík přijel. Taky využil soboty, aby si dodělal pár věcí v práci a nadpracoval trošku hodin, po naší letošní měsíční dovolené v Americe, kdy si vyčerpal skoro všechnu dovolenou.

Já jsem si ještě v práci nabalila pár věcí (no, pár... jak se to vezme) na focení, protože jsem se na pondělí přifařila k Pavlíkovi, který jede s kolegou do Prahy, že mě vyhodí u kamarádky Jany, která má malé mimčo a které jsem slíbila nějaké fotky, tak je aspoň příležitost :-) Pak mě odpoledne naberou a jede se domů, to by bylo škoda nevyužít, ne?

Modrý pátek

Konečně pátek... Po návratu z práce domů a po procházce, jsme doma zasedli k čaji na zahřátí, protože se nám teda hodně ochladilo. Pak jsme se pro jistotu zahřáli ještě modrým Bolsem s Tonikem a to bylo hned lepší. Samozřejmě decentně, protože mě čekala pracovní sobota a poslední, co bych k tomu potřebovala, byl bolehlav :-)
A dnešní hitovka, jak jinak, než modrá zmrzlina :-) (podle 4Tetů)

Chudák obecný

Jeden den volna a všichni jsou zmatení... Nějak jsem si ráno nemohla uvědomit, co je za den, protože po jednom dni volna obvykle následuje ještě druhý a to neděle. Ale co, čtvrtek nám uteče rychle a už tu bude pátek a víkend. Zase je se na co těšit. Sice už mi teď začínají pracovní soboty, neboli od nevidím do nevidím, protože odpoledne už fakt někdy nevidím :-)
Ráno, když odjíždíme do práce, tak vždycky Endža leží na pelechu před barákem a vypadá jako chudák největší, že tam bude celý den sama, samotná, opuštěná... No pět korun byste jí dali. Už to mám ale rozplánované, až si dodělám řidičák, tak sem tam nahodím Endžu do auta, v práci jí dám pelech a bude mě tam hlídat a chrápat tak, že se vyděsí i zákazníci :-) Aspoň nebude sama doma a bude se mnou. Uvidíme, jak to bude fungovat :-)

Proč dospělí taky nemají prázdniny?

To by bylo přece krásné, ne? Ale co, díky za každý státní svátek, pokud jako naschvál nevyjde na víkend :-) Ale že mě to dneska pletlo, pořád jsem měla sobotu... Až moje ranní lattéčko mě trochu probralo. Co já bych bez něj dělala :-)


Po ranní procházce s Endžou jsem se vrhla na dokončení tyčkoňů, protože na odpoledne byl nahlášený uragán od Vizovic a já jsem to chtěla holkám pěkně předat, když jsou takové konačky :-) No, nevím, jestli bych je někdy vyráběla s dětma, protože jsem u toho kolikrát nadávala a málem i házela, když mi něco nešlo tak, jak bych si předtavovala... Holt v časopise to vypadá jednoduše, ale v reálu prostě nic nefunguje tak jednoduše, jak to obvykle vypadá. S tavnou pistolí už mám nějaké zkušenosti, ale když to člověk zrovna potřebuje, tak to teče tam, kam to nemá, třeba na kalhoty a podobně. Ještě, že jsem nepoužívala sekunďák, protože pak bych si tak maximálně slepila prsty k sobě a komu se to už čistě náhodou stalo, určitě ví, jak to jde pak špatně oddělit :-) No, hlavní je, že jsem svůj heroický výkon zakončila a hádám, že tyčkoně budou držet ještě hodně dlouho :-)


Odpoledne dorazila Míša s Terezkou, Barunku nechaly doma spát a taťka hlídal. Nevím, jak jí pak vysvětlí, že za náma a hlavně Endžou jely samy. To bude drsné :-) A takhle divoce tam Terezka závodila kolem dokola na obou koních najednou, jen jsme zírali, jak to zvládá. A taky se nám pochlubila pohárem za krásné třetí místo v tenisovém turnaji ve Vizůvkách, na pět let úspěch, ne? Hlavní je, že ji to baví a jde jí to. Třeba jednou Vizovice proslaví, kdoví :-)

Překvapení

Dneska jsem si pořád říkala, že když je zítra volno, dnes je pátek... Taky jsem pak byla celá zmatená, ale ať žije státní svátek a volno :-) Úterý bylo krátké, uteklo hodně rychle a po příjezdu domů mě čekalo překvápko. Zase mi nějak uteklo, že je 27. V kuchyni mě Pavlík musel nasměrovat do jídelny a chvilku mi trvalo, než mi docvaklo, proč. Byla tam nádherná kytka k našemu výročí svatby...


Já jsem sice taky pro Pavlíka měla dáreček, ale čistě náhodou jsme se jakoby trefila na výročí. Když někomu chci něco dát, nepotřebuju konkrétní událost, prostě kdo chce, příležitost si najde :-)


Na 19:00 jsme dorazili do Velkého kina, kde jsme šli na Irskou taneční show, no a musím říct, že to byla krásná podívaná. Sice to občas vypadalo jakoby nic, ale protože si ještě moc dobře pamatuju dobu, kdy jsem chodila do břišních tanců, tak moc dobře vím, jak je těžké, si všechny ty kroky a všechno zapamatovat. No a makačka je to taky pěkná. Ale když se to umí, jak to vypadá krásně :-)

Když muži stonají...

Na Pavlíka si brousí zuby nějaký bacil, či co a já jsem vytáhla zbraně nejsilnějšího kalibru - přípravky od Justu. Nejsou sice nejlevnější, ale zato mám vyzkoušené, že zabírají skvěle.
Po odpolední (nebo spíš večerní, v té tmě) procházce s Endžou jsem Pavlíkovi namasírovala prohřívací Koňskou mastí (doporučuju, prohřeje parádně) záda a ramena a zabalila jsem ho do deky. Mátový čaj s medem miluju hlavně, když se ochladí a tak jsem honem uvařila do našich oblíbených půllitráků a uvelebili jsme se na chvilku k televizi.

Dodívali jsme se na nedělní Superstar, protože vydržet u televize skoro do jedenácti večer, je nemožné, když mi hlava padá už v devět :-) Tak nějak pravidelněji to sledujeme až teď, jak se to trochu protřídilo, protože ze začátku tam bylo asi milion lidí, většina z nich se tam přihlásila stejně jen proto, aby se dobrovolně ztrapnila a porota jim zdatně - trapně sekundovala. Teď, v posledních kolech, už jsou tam jen Ti, co už něco umí a je to někdy fakt zážitek, z některých mám opravdu husí kůži a zírám, co jim příroda nadělila za talent. Třeba Dominika Stará zpívala písničku, kterou známe spíš od Marie Rottrové a byla to nádhera. Pak mě hlavně pobavil Martin Chodúr, který má úžasný hlas ale při jeho kreacích jsem brečela smíchy, prostě je to šoumen, jako nikdo jiný.

No a potom jsem nachystala marodovi horkou vanu, teda spíš teplou, protože horkou vanu, co si dělám já, by asi většina smrtelníků nezvládla :-) a dala jsem do ní trochu tymiánové koupelové esence, pár kapek oleje z 31 bylin a Pavlík si chvilku poležel a pak natřít tymiánovou mastí trošku a do rána se všechny nemoci odklidí do bezpečné vzdálenosti :-)
V úterý máme zase jednou kulturní den, tak ať si to oba užijeme a volno ve středu taky :-)

Konečně krásná neděle

Sobotní Krtkův dort se povedl, pěkně jsme si na něm pochutnali, no, tvarově nebyl dokonalý ale co, hlavně, že byl dobrý :-)


Na ranní procházce jsme Endžu pěkně prohnali, ta si sežrala pár jablek a byla spokojená, jako nikdy. Na zpáteční cestě jsem uviděla u cesty růst mochyni a jak jsem řekla, že by se hodila do vázy, Pavlík obětavě skočil přes příkop a natrhal mi pár, abych měla doma kytky. Čistě náhodou jsme měli doma i jedlou mochyni, ale tam už máme vyloupané plody na jídlo, ještě, že jedlé jsou žluté, nevím, co by to udělalo, kdybysme snědli tuhle divokou :-)


Na odpoledne, zlášť, když je tak nádherně, si Pavlík naplánoval práci venku, na pergole, kde je ještě potřeba dořezat tašky kolem komína, aby nám tam pak nepršelo. Holt je Pavlík šikovný i manuálně, je to prostě poklad :-)