Další dávka kultury

Dneska jsme se byli zamilovat. Ne, že bychom to potřebovali, ale Pavel Zedníček a Jana Paulová jsou sehraná dvojka a vždycky pobaví. Než se dívat na televizi, kde stejně nic není, je lepší se vypravit za zábavou ven. Sice teď, kdy je práce až nad hlavu, mám pořád pocit, že šidím práci, ale co, občas se musí i hodit všechno za hlavu a jeden, nebo v našem případě hned dva večery za sebou vyrazit za kulturou :-)

Neděle

Dnešní den jsme měli oba pracovní, sice je neděle, ale když je potřeba, nedá se... Já jsem si dělala věci do práce a Pavlík toho zase udělal spoustu doma. I proto jsme si na dnešek za odměnu naplánovali oběd v Řecké restauraci Dionýsos. Jejich grilované chobotničky jsou jedinečné. Mňam. Pavlík kombinoval a dal si plněné kalamáry a i když si pochutnal, tak tuším, že v skrytu duše litoval, že si nedal, to co já :-)
Cestou do restaurace jsme udělali zastávku v obchodě a nakoupili plnou tašku piškotů, protože Dionýsos je těsně vedle psího útulku a když tam jezdíme, často bráváme pejskům granule, nebo piškoty, aby se měli dobře. Vždycky, když tam jedeme, tak bych si všechny pejsky pobrala domů, proto to tam vždycky vyložíme a hurá za Endžou. Věřím, že pejsani se tam mají dobře, že je o ně dobře postaráno, ale když já jsem taková měkota, že bych z tama odvlekla uřčitě aspoň jednoho pejsana.


Doma jsme si zapálili další svíčku na adventním věnci a jen co za chvilku zasedneme k naší oblíbené Chůvě :-) dáme si skleničku Tokajského vína, z roku 1989, které Pavlík koupil jako návnadu, abych se snažila řidičák zvládnout a mohla si dát skleničku. Tak trošku jsme na něj zapomněli a načli jsme ho až včera, ale to nevadí, zkazit se to nestihne :-) Takže krásný večer všem a na zdraví!

Polámal se mraveneček...

aneb s Krakenem u doktora.
Dnes jsem měla opět pracovní sobotu a tak mě Pavlík ráno hodil do práce a na zpáteční cestě se stavil s Endžou u doktora, protože nějak napadala na zadní nohu a celkevě je nějaká pomalejší, než se rozhýbá, chvilku to trvá. Něco možná bude i věkem, už není nejmladší, ale protože se občas snaží protlačit se plotem, kterým máme rozdělenou zahradu, z přední části, kde je ona, do zadní části, kam leze nevíme proč, tak se zřejmě někde skřípla. Doktor ji prohlídl, nic nezjistil, tak dostala injekci na bolest a pár prášků a samozřejmě piškoty za statečnost a jeli s Pavlíkem domů. Tak teda vyjímečně šla ležet do chodby, než se vrátíme z práce, aby se zase nepokusila proplazit se skrz plot.


Po práci pro mě Pavlík přijel a udělali jsem jako každý rok zastávku v Tesku, kde je vánoční strom s dárky pro děti z dětských domovů, nebo pro zdravotně postižené. Navybírali jsme si tam každý dva dárky a teď už jen koupit, zabalit a doručit zpátky ke stromečku co nejdřív. Vždycky se mi tam chce brečet, když si tam čtu, kolik dětí tam je napsaných, co za maličkosti si přejí a že jsou bez rodičů, prostě je to smutné a když pak uvidím vřískající rozmazlené dítě, které si na rodičích vydupe první poslední a chová se jako fracek, tak si říkám, že co by za to někdo jiný dal... No, takže aspoň touto cestou uděláme někomu radost a kdo by se chtěl připojit, věřím, že podobné stromy jsou všude možně, má šanci taky...

Zase tu máme pátek...

A dneska má Barborka svátek... Všechno nejlepší hlavně do Vizůvek :-)

Asi jako spousta dalších, jsem se vydala natrhat si Barborku. Pavlík ráno vyrazil brzy do práce a tak jsem na procházku s Endžou šla já. Skoro potmě, tak jsem jen doufala, že až se budeme vracet domů, že aspoň poznám, který strom je třešeň, abych natrhala ty správné větvičky. Sice je to tradice pro dívky, které jsou svobodné, aby podle toho, že jim Barborka na Štědrý den rozkvete, poznaly, že se do roka vdají, ale proč si na Vánoce neudělat radost rozkvetlýma větvičkama? Je spousta krásných tradic a starých zvyků a proč si v dnešní uspěchané době neudělat trochu klidu v duši, nebo snad pokoje v duši?

Ta pusa je má...

... aneb dneska večer máme Diskohrátky :-) Některé naše oblíbené vypalovačky na dnešním koncertu Haničky Zagorové bohužel nezazněly, ale pár původem italských vykopávek bylo, takže já jsem si chrochtala blahem. Chvilkama mi bylo až líto, že musíme sedět, daleko lepší nálada by byla, kdyby se u toho dalo trsat :-) Prostě některé písničky jsou perly samy o sobě...
Koncert začal Petr Rezek, odzpíval několik hitů a pak nastoupila Hanička. Hned se omluvila, že má angínu a zrovna horečku, ale na jejím výkonu to poznat nebylo. Nakonec dali s Petrem Rezkem pár duetů a všichni byli myslím spokojení.


Zatím jedna pecka na dobrou noc :-)

Hrátky s Endžou

Protože se nám v tomhle počasí a tmě už nechce pomalu ani chodit na zahradu, abysme si tam s Endžou zadováděli a ukojili tím její nevybouřenou energii, kterou vždycky za celý den nastřádá, protože víceméně jenom leží na pelechu před domem nebo v boudě, tak si s ní hrajeme aspoň doma. Máme v obyváku plovoucí podlahu. Endži to tam náramně klouže, tak si ju občas posíláme s Laďkou za míčkem z jedné strany na druhou. A Endža jak na ledě lítá a klouže sem a tam. Taky ji občas provokujeme tím, že jí dáme jedno její tahadlo na ocas a ona se pak točí kolem dokola a ne a ne si tam dosáhnout. A přitom by stačilo, aby povolila ocas a ono to spadne samo. Jenže, když je pes rád, tak máchá ocasem nahoru, že? Takže pššššt, ať to neslyší, protože to by pak nebyla ta správná sranda :-)

Vánoční chystání

Když už se ty Vánoce tak kvapem blíží, bylo potřeba udělat i nějakou výzdobu domečku. Pavlík v neděli zprovoznil světýlka nad vchodem, naštěstí máme jen takové decentní, když pak vidím, jak někteří sousedi mají jednu barvu přes druhou a bliká to jak Moulin Rouge, tak se mi oči v sloup obracejí :-)


Taky jsem oprášila věneček na dvěře, pořád si sice říkám, že si nějaký vyrobím sama, ale když je před Vánocema tolik práce, nějak nemám čas běhat po obchodech a shánět serepetky na tvoření. Jsem ráda, když si posháním dárečky. Letos to nějak vázne. Loni touhle dobou už jsem měla spoustu dárečků vymyšlených, nebo sehnaných a letos to jde nějak ztuha. Nechci tlačit na pilu, dárečky musejí být vymýšlené "od srdce" a tak to musí přijít samo. No a ty pravé origoš nápady přicházejí nečekaně, tak jen čekám na nějaký signál :-) Taky je bezva nakupování přes internet, na brouzdání si člověk vždycky chvilku najde a dají se vypátrat bezva vychytávky a člověk nemusí nikde lítat půl dne, aby nakonec nesehnal třeba nic.
Možná si s Pavlíkem začneme psát dopisy Ježíškovi, abysme mu trochu ulehčili práci, no ne? :-)