Když mě popadne amok...

je potřeba toho rychle využít, protože to obvykle netrvá dlouho a občas se překonám a tvořím velké věci :-)

Jako třeba tuhle deku. Vloni jsem si podobnou koupila přes Ebay za hříšné peníze a i když je krásná, tak rozměrově nic moc, asi jen metr krát metr. No a to je tak akorát na miminka. Jenže pořád po mně někdo chtěl na ní vyfotit, třeba těhulky, nebo portréty a tak jsem se naštvala, nakoupila tyčinky do tavné pistole a umělé okvětní plátky růží a hurá na to. Doma jsem našla fleecovou deku, podobné barvy jako ty plátky růží, to kdyby mi to náhodou někde vykouklo, aby se to schovalo :-) a vrhnula jsem se na lepení.

No, kdybych věděla, co to bude za piplačku, asi bych se na to vykašlala... Napřed jsem si objednala 1000 plátků a bláhově jsem si myslela, že to bude stačit. Protože jsem lepila každý zvlášť a ještě tak, aby se to překrývalo, tak jsem skončila asi v půlce a lístky nikde. Tak jsem teda doobjednala další a když jsem objednávala potřetí, totálně jsem vykoupila e-shop :-) No a pár večerů doma jsem trávila vleže nebo v různých polohách, natahovala brnící nohy, ale když už jsem si to vymyslela, v půlce toho přece nenechám, ne?


No a samozřejmě naše potvora chlupatá si myslela, že vyrobená deka je pro její veličenstvo a v nestřežené chvíli si tam honem zalehla. Sice byla nenápadná, posunovala se pomaloučku, ale jak byla blízko, hupla tam a chrněla. Samozřejmě jí to neprošlo a tak pak otráveně přelehla na pelech a bylo po ptákách.


A tohle je už výsledná fotka z ateliéru, Terezka pěkně zapózovala a deka má teda ohromný úspěch, fotíme na ní hodně, vypadá to krásně a můžu říct, že to za tu piplačku stálo.


Ještě teda celkový počet okvětních plátků, skončila jsem na čísle 2600 kusů. Zní to hrozně, kdybych to věděla předem, asi bych nic nelepila, když si představím to lepení lístku za lístkem, vypadá to strašně, ale celkem to šlo rychle a výsledek za to stál :-)